Spusťte genový antivirus! Čeští vědci zjistili více o tom, jak funguje ochrana genomu pohlavních buněk savců

Součástí genomů, jež soustředí kompletní genetickou informaci každého organismu, jsou i jejich vnitřní nepřátelé. Genomoví parazité, kterým vědci říkají mobilní elementy, se snaží vložit kopie sebe sama do genomu hostitele. Někdy tak vnesou do DNA evolučně výhodnou změnu – tento boj uvnitř genomu probíhá odpradávna –, ve většině případů ale škodí. Organismy si proto vyvinuly různé mechanismy, jež vkládání parazitické DNA brání. Ty, které hlídají pohlavní buňky živočichů, takzvané piRNA, nyní blíže popsali vědci z Ústavu molekulární genetiky AV. „V našem genomu mají funkci podobnou počítačovému antiviru,“ přirovnává výsledek studie vedoucí týmu Petr Svoboda.