Když v roce 202 před Kristem pronikl římský zvěd v přestrojení do tábora Kartaginců, od ošetřovatelů slonů se dozvěděl, že obávaní opancéřovaní tlustokožci vojevůdce Hannibala jsou citliví na hluk. Poté co Kartaginci zaútočili, spustili Římané pomocí bubnů a trumpet virvál, sloni se splašili a podupali víc vlastních než nepřátel. Řím zvítězil. V hantýrce špionů se této dovednosti říká HUMINT (human intelligence), což je výzvědná činnost založená na získávání a vytěžování lidských zdrojů. A jak je vidět, tuto metodu využívali od starověku.

Už na začátku 60. let 20. století to však vypadalo, že HUMINT vytlačí technologický rozvoj. „Během studené války získávaly USA zhruba 90 procent zpravodajských informací o sovětské armádě, například jak dodržuje dohody o odzbrojení, pomocí techniky, zejména satelitů,“ říká bývalý analytik CIA a historik Benjamin Fischer. Klasická špionáž samozřejmě dál fungovala, i když víc se dozvídáme o odhalených agentech než o jejích úspěších.

Zbývá vám ještě 60 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se