„Kdyby se tu teď zhmotnil zmrzlinář narozený před sto lety a začal by ochutnávat, huboval by mě, že se do karamelu dostala sůl z výroby. Už slyším, jak křičí, že se to nedá jíst,“ směje se Jan Hochsteiger, majitel pražské zmrzlinárny Crème de la Crème. V dobách, kdy elektřina nebyla samozřejmostí, natož lednička, se zmrazování zmrzliny bez soli neobešlo. Sůl snižovala bod tání ledu, který obklopoval nádobku s ingrediencemi, jež tak mohly ztuhnout. Všichni ale museli dávat dobrý pozor, aby se nedostala do směsi. Mohla by znehodnotit její chuť i konzistenci.
Dnes se v Crème de la Crème vyrobí pětkrát více slaného karamelu než karamelu sladkého. Příchuť patří mezi deset nejprodávanějších, za měsíc se jen v pobočce na pražské Národní třídě prodá téhle zmrzliny kolem sto padesáti kilo. A to není málo – nejprodávanější pistáciové se tam měsíčně zkonzumuje čtyři sta kilo. Slaný karamel se tak stal stabilní součástí nabídky Crème de la Crème, a v některých pobočkách dokonce úplně vyřadil klasický sladký karamel.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.




