Co mají společného větve stromů, krevní vlásečnice, kapradina a květák? Fraktál – členitou, složitě vypadající strukturu, která se přitom skládá z jednoduchých, pravidelných prvků, jež lze opakovaně dělit na menší a menší části, které jsou ale vždy jen zmenšenou kopií celku. Je tak v něčem podobný ruské matrjošce, jež v sobě ukrývá své stále menší kopie. Za jeden z nejdokonalejších přírodních fraktálů je považována odrůda květáku Romanesco, česky kvěkolice. Rostlinu tvoří stočená spirála ve tvaru pyramidy, a když se na ni pozorně zadíváme, všimneme si, že je tvořena menšími, stejně točenými pyramidkami a ty zase menšími a tak dále.

Jednotlivé vrcholky kvěkolice tvoří logaritmickou spirálu podle takzvaného zlatého řezu, někdy také označovaného jako božský poměr. Představme si titulní list knihy a místo, kde bývá nejčastěji umístěn její název, zhruba v první třetině odshora. To je zlatý řez, matematická konstanta, jež lidstvo již po staletí fascinuje svojí harmonií i všeobecnou použitelností a je velmi oblíbená ve fotografii, umění, designu i architektuře. Proč nám podvědomě připadá krásný? Protože se s ním pravidelně setkáváme v přírodě.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se