Každou minutu si každá naše buňka sestrojí asi 20 tisíc molekulárních nůžek, s jejichž pomocí si vyrábí proteiny neboli bílkoviny potřebné pro své fungování. „Světločivné buňky v oku například syntetizují proteiny důležité pro detekci světla, svalové buňky vytvářejí proteiny, ze kterých jsou složeny naše svaly,“ upřesňuje David Staněk, vedoucí Oddělení biologie RNA na Ústavu molekulární genetiky AV. Při výzkumu „nůžek“, označovaných jako sestřihový komplex, jeho laboratoř nedávno objevila jednoho z důležitých pomocníků, kteří tělu radí, jak nůžky správně sestavit a použít.

Základní stavební kameny lidského těla, proteiny (bílkoviny), se neustále opotřebovávají. Musí se proto průběžně obnovovat nebo doplňovat. Návod na jejich výrobu je uložen v našich genech, v podobě DNA. Všechny geny lidského těla dohromady tvoří něco jako veliký archiv DNA návodů. „DNA je jen pasivní nositelka informace, což je sice důležité, ale sama se nemůže přepsat do proteinu. Je jako kniha, kterou když nebudeme umět přečíst, jsou všechny v ní zapsané znalosti k ničemu a nenajdou uplatnění,“ upřesňuje molekulární biolog Staněk. Kdo v ní ovšem číst dokáže, jsou molekuly RNA, jež potřebné proteiny vyrábějí. Nepracují ale přímo s návodem, tvoří si jen kopii, aby nedošlo k poškození originálu. Z původního DNA návodu použijí zhruba desetinu informací, zbytek „vystřihnou“.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se