Konec kolon při cestě na jih Chorvatska. Řidiči si zkrátí cestu na Pelješac přes most už příští rok

Kdo se rozhodne navštívit autem nejjižnější cíp Chorvatska, musí se připravit na mnohdy až hodinové čekání. Cesta tam vede zhruba přes desetikilometrový pás bosenského území, jež odděluje dubrovnický region od zbytku země. Právě na hranicích se tvoří kolony. Už příští rok by se jim však lidé mohli vyhnout, a to díky Pelješackému mostu, přes nějž půjde zdarma bosenské území objet. 

Dělníci teď na mostě dokončují hlavní práce. A to o měsíc dříve, než se čekalo. Nyní musí usadit už jen zbývající zhruba pětinu ocelových dílů. Čtyřproudý most, dlouhý celkem 2,4 kilometru a vysoký 55 metrů, tak dokončí na konci července nebo na začátku srpna. Původně se přitom očekávalo, že k tomu dojde zhruba o měsíc později, jak upozorňuje chorvatský deník Večernji list.

Pro Chorvaty je vznik mostu symbolickým okamžikem, na který čekali dlouhá léta. Je to vůbec největší dopravní projekt v zemi, jenž vyjde celkem na 420 milionů eur, tedy 10,8 miliardy korun. Ředitel záhřebského výzkumného Institutu za turizam Damir Krešić zároveň říká, že pro Chorvaty má most strategický význam. „Pevninské území Chorvatska je nyní rozděleno na dvě části, což je jediný takový případ v Evropské unii,“ vysvětluje.

Řidiči si ale na slavnostní otevření mostu ještě počkají do příštího června. Poté co skončí práce na hrubé konstrukci mostu, začnou dělníci pokládat asfalt, pracovat na osvětlení či nainstalují 24 kamer. Také je čekají práce na dalších silnicích, které budou s mostem propojeny.

Chorvaté doufají, že nový most přiláká další návštěvníky na poloostrov Pelješac. Ten je po severochorvatské Istrii druhým největším poloostrovem v Jadranu a je mimo jiné známý produkcí vína.

Ještě více si od něj slibují obyvatelé nejjižnějšího cípu země. „Most na Pelješac není tak důležitý pro cestovní ruch Chorvatska jako takový, ale je významný pro rozvoj turismu a celkově i hospodářství Dubrovnicko-neretvanské oblasti,“ říká Krešić ze záhřebského turistického institutu.

Koronavirová pandemie podle Krešiče ukázala, jak jsou podobné stavby důležité. Zatímco sever Chorvatska se plní turisty, jih je prázdný. Právě Dubrovník leží v nejjižnější části Chorvatska a je kvůli své poloze hůře dostupný auty. Je tak závislý na letecké dopravě, která je nyní stále omezena kvůli koronaviru.

„V krizových situacích se mnohem lépe vede těm destinacím, kam je dobré dopravní spojení a kam mohou návštěvníci snadno a rychle dojet,“ popisuje Krešić.

Chorvaté o propojení svého území přerušeného Bosnou a Hercegovinou uvažovali už od vyhlášení nezávislosti v roce 1991. Ve hře byla i výstavba koridoru nebo podzemní tunel, nakonec však vyhrála varianta mostu na poloostrov Pelješac. Proti výstavbě mostu opakovaně protestují politici z Bosny. Obávají se, že most ztíží přístup na otevřené moře a zamezí velkým lodím v plavbě do bosenského přístavu Neum.

Přípravné práce na most začaly už před více než deseti lety, ale vláda je musela zastavit kvůli nedostatku financí. Tentokrát si ale velkou část financí Chorvaté zajistili z evropských fondů. Z nich půjde 357 milionů eur, tedy 9,2 miliardy korun. To je 85 procent nákladů na výstavbu mostu. Další desítky milionů eur Chorvaté zaplatí za výstavbu okolní infrastruktury. Je to zatím jeden z největších projektů, na který Chorvaté získali finance z unijních fondů.

Most staví čínská společnost China Road and Bridge Corporation, která spadá pod jednu z největších stavebních společností na světě, státní China Communications Construction Company (CCCC). 

Země náčelníka Vinnetoua bez cizinců strádá. Vodopády i Plitvická jezera hledají cesty, jak turisty znovu přilákat

14. 6. 2021 ▪ 3 min. čtení