Věda zkoumá umírání: Tělo se brání smrti i minuty poté, kdy už podle lékařů nastala

Před sedmi lety se spojili čeští lékaři s kanadskými a nizozemskými kolegy, aby se společně pokusili dozvědět více o tom, jak nastává konec života a co jej provází. Na šest set oslovených rodin vyhovělo žádosti o svolení monitorovat životní funkce jejich bližních při umírání. Výzkum proběhl mezi lety 2014 a 2018, výsledná studie vyšla letos začátkem března v odborném časopise New England Journal of Medicine. Jako hlavní cíl si vědci určili odpověď na otázku, kdy lze říci, že smrt již opravdu nastala.

Blikající žárovka srdce

Z pohledu vědy smrt není jeden, jakkoliv jasně definovaný okamžik, ale proces. Z dějů probíhajících v těle byla pro vědce nejdůležitější srdeční aktivita. „Než praskne žárovka, někdy chvilku bliká. V srdci je to podobné. Okamžik smrti je z biologického pohledu proces. Z právního a etického hlediska však smrt za proces považovat nelze, a proto na základě celospolečenské dohody pracujeme se smrtí jako s okamžikem,“ vysvětluje Kateřina Rusinová, přednostka Kliniky paliativní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a spoluautorka studie.

Studie ukázala, že se při umírání může srdeční aktivita po zastavení dokonce znovu obnovit. Nejdelší prodleva mezi zástavou srdce a jeho krátkodobým „oživením“ trvala čtyři minuty a dvacet sekund. Pro lékaře má takové zjištění dvojí význam. Jednak jim potvrdilo správnost současné praxe posečkat se stanovením času úmrtí pět minut po zástavě srdce. A jednak je to důležité pro dárcovství orgánů, při kterém je nutné orgány odebrat co nejdříve po stanovení smrti.