Z původně provinčního Zlína dokázal Tomáš Baťa rozšířit výrobu a prodej svých bot do celého světa. Vybudoval tak největší obuvnický podnik meziválečného období. Jeho podnikatelský úspěch přitom nespočíval jen v průkopnické sázce na automatizaci výroby. Baťa za něj vděčil i svému zvláštnímu sociálnímu modelu. V něm se z pracovníků jeho továren stávali de facto podnikatelé, kteří se podíleli na firemních ziscích i ztrátách.

Podle Gabriely Končitíkové z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně lidé za první republiky stejně jako nyní dbali hlavně o to, jak se v práci příliš nepředřít. „Baťa uměl tuhle vlastnost potlačit třeba právě jejich účastí na zisku a ztrátě. Dnes bychom zřejmě využili jiné metody. Ale jeho přístup může být inspirativní i nyní,“ uvádí Končitíková. Mladá výzkumnice na zlínské vysoké škole vyučuje takzvaný Baťův systém řízení, v jehož využívání se snaží inspirovat i současné zástupce byznysu.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se