Adam Mastroianni nesnáší akademické diskuse. Během studií psychologie na Oxfordu při nich přesto trávil nekonečné hodiny. Ukončit jalovou konverzaci mu přišlo nezdvořilé, a tak v ní trpně pokračoval. Sám sebe opakovaně přistihl, jak omílá pořád dokola jedno a to samé, jen aby hovor neskončil z jeho popudu. Jednou ho napadlo, že takhle možná vnímají rozhovor i lidé, se kterými mluví. Třeba je také jim trapné riskovat předčasné ukončení rozhovoru a ten se pak mění v prázdné žvanění bez konce.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se