Ráda, nebo rada? Váha, nebo váhá? Délka samohlásek je pro češtinu velmi důležitá. Stačí jedna čárka − a význam slova se zcela změní. Zatímco cizinci tápou, české děti s tím nemají žádný problém. Hned jak se naučí mluvit, dokážou dlouhé a krátké hlásky bezpečně odlišit. Neříkají místo "dráhy" "drahý". Čím to? Podle nejnovějšího výzkumu českých vědců získávají tuto schopnost už v děloze. Určité charakteristické rysy mateřského jazyka se jim tak zřejmě vštípí ještě dříve, než se narodí. "Mozková reakce novorozenců na rozdíl mezi krátkou a dlouhou samohláskou je nejsilnější v levé hemisféře, což značí vliv předchozího jazykového učení. Naopak na stejný rozdíl mezi krátkým a dlouhým tónem je neurální reakce slabší a distribuovaná různě, není nijak jazykově podmíněna. Podobně jako na délku samohlásek reaguje mozek i na rozdíl mezi 'a' a 'e': protože hláska 'a' je akusticky velmi význačná a může proniknout i do dělohy, mozek novorozenců ji umí odlišit například od hlásky 'e'," popisuje Kateřina Chládková z Filozofické fakulty UK a Psychologického ústavu Akademie věd ČR výsledky svého unikátního výzkumu.
Ještě na vás čeká 90 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.