První listopadový pátek byl desetidukát rakouského císaře Ferdinanda III. vydražen za 30 milionů korun. Padl česko-slovenský rekord ze začátku října, kdy se na aukci prodal Svatováclavský pětidukát z roku 1937 za sumu o tři miliony nižší. Proč ceny vzácných mincí šplhají vzhůru právě v čase virové pandemie a jaké jsou jejich příběhy?
Muž v roušce přináší tmavou sametovou podložku, na které jsou vyskládány starobylé mince. Je jich pouze devět, celková cena lesknoucích se kousků se však počítá v desítkách milionů korun. Zdaleka nejdražším skvostem mezi nimi − i když co do rozměrů ne největším − je zlatý desetidukát, mince o hmotnosti 34,9 gramu. A to je desetkrát víc, než váží "obyčejný" dukát neboli ducatus používaný nejdříve v pozdně středověkých Benátkách a pak i v mnoha dalších evropských zemích jako platidlo až do začátku 20. století.
Zbývá vám ještě 95 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení