Které knihy teď máte na nočním stolku?

Jsou to hlavně knihy o víně, vinařství, plísních, kvasinkách a vzniku humusu. Ale mám rozečtenou i jednu o etymologii, která mě dlouhodobě fascinuje. Jmenuje se The Horse, the Wheel, and Language a je od Davida W. Anthonyho.

David W. Anthony: The Horse, the Wheel, and Language, Princeton University Press, 2007
David W. Anthony: The Horse, the Wheel, and Language, Princeton University Press, 2007
Foto: nakladatelství Princeton University Press

Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele?

Bruna Schulze. Je to polský židovský předválečný autor z haličského Drohobyče. Jeho texty jsou intenzivně poetické a zároveň bláznivé. Jednu jeho povídku dokonce čas od času prožívám ve snu. Moc se to neví, ale miloval ho Bohumil Hrabal.

Olga Tokarczuková: Knihy Jakubovy, Host, 2016
Olga Tokarczuková: Knihy Jakubovy, Host, 2016
Foto: nakladatelství Host

Co jste četl, když jste byl malý kluk?

Četl jsem verneovky, mým nejoblíbenějším byl román Dvacet tisíc mil pod mořem. To mě zasáhlo a věřím, že trochu Verna je také v mé nové knize pro děti. Jmenuje se Safíroví ledňáčci a Glutaman.

Bruno Schulz: Skořicové krámy, Dauphin, 2018
Bruno Schulz: Skořicové krámy, Dauphin, 2018
Foto: Nakladatelství Dauphin

Takže Jules Verne vás dodnes ovlivňuje?

A ještě také historické romány Henryka Sienkiewicze. A polská romantická poezie. Hltal jsem ji asi tak od deseti let, ač jsem všemu nerozuměl. Mickiewicz a Slowacki byli mými vzory, když jsem začínal sám verše psát. A vlastně tihle dva velikáni mohou za to, že jsem se někdy v sedmnácti rozhodl být básníkem. "Vinou" poezie jsem se tedy nestal třeba právníkem…

Existuje kniha, o níž víte, že si ji v tomhle životě určitě musíte přečíst?

Bible. Tou bych se chtěl jednou prokousat. Co mě k tomu vede, asi nemusím vysvětlovat.

Se kterou autorkou byste rád zašel na skleničku, až se zase otevřou kavárny a restaurace?

S Olgou Tokarczukovou. Jednak jsem ji dlouho neviděl, a taky proto, že mi je její psaní (a témata) velmi blízké. A pak s další Polkou − Malgorzatou Lebda, jejíž skvostnou poezii překládám do češtiny. Malgorzaty bych se chtěl zeptat, jak básnířka běhá ultramaratony. A s Olgou bychom si povídali určitě o jejím opusu Knihy Jakubovy.

A se kterým autorem byste se nebál ztroskotat na pustém ostrově? O čem byste si tam povídali?

Byli by to dva autoři, mí blízcí kamarádi: Petr Stančík a Ondřej Hübl. Posledních dvacet let jsme se spolu ještě nikdy nenudili, tak bychom dál vedli debatu o životě, vzájemně bychom se inspirovali, psali a maně se vykrádali.