Jak rozumět lidem, kteří odmítají vládní boj s koronavirem

Bitka odpůrců vládních protikoronavirových opatření s policií na Staroměstském náměstí vyvolala řadu odsuzujících, ale i posměšných reakcí. Asi nejvtipnější byla poznámka, že průměrné IQ na místě v tu chvíli nezvyšovali jen jízdní policisté, ale i jejich koně. Rozšířil se dojem, že lidé, kterým se zkratkovitě začalo říkat antirouškaři, jsou kolektivně primitivní hlupáci. Jenže to je naprostý omyl. S policií se servali jen projevy dezinformátorů rozhicovaní fotbaloví chuligáni, kteří si vybili frustraci z toho, že se nemohou rvát mezi sebou u příležitosti nyní zrušených zápasů. Existuje řada lidí, kteří se s nikým neperou, pouze z různých důvodů hodnotí situaci jinak a nechce se jim podřídit úplně všemu, co po nich vláda chce. Těch prvních je podle průzkumu National Pandemic Alarm 10 procent, těch druhých skoro polovina − se všemi vládními opatřeními souhlasí v Česku jen 46 procent lidí. Kdybychom přijali tezi, že ten, kdo kritizuje současný restriktivní typ boje s epidemií, je hlupák, museli bychom za pitomce označit více než polovinu české populace.