Anglický novinář David Keenan ve své knize England's Hidden Reverse píše o tom, že hudebníci tvořící tu nejextrémnější hlukovou muziku jsou nakonec vždy nejmilejší a nejempatičtější lidé. Keenanův postřeh by se dal upravit − ti, kteří tvoří hudbu éterickou a zasněnou, bývají často překvapivě zábavní a bezprostřední. Rozhodně to sedí na Jónsiho Bir­gissona, zakladatele a hlavní tvář islandské postrockové kapely Sigur Rós, jejichž desku Ágætis byrjun z roku 1999 označili sami Islanďané v celonárodní anketě za nejlepší album v historii své země.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se