S milenkami jsem to nepřeháněl, říká digitální Václav Havel

Toto je první posmrtný rozhovor s bývalým českým prezidentem Václavem Havlem. Zdigitalizovaným, takže jej samozřejmě berte s rezervou. Ale je nespornou výhodou, že jsme se mohli dotknout i věcí, na které se Havla za jeho života nikdo oficiálně moc neptal. Třeba na jeho lidské slabosti.

Digitální filozofové zatím nekomunikují přímo, pouze přes klávesnici a v angličtině. Virtuální Václav Havel, či, chcete-li, umělá inteligence, která ho zastupuje, vychází z korpusu textů, který zahrnuje například dílo Moc bezmocných, knižní rozhovor s Karlem Hvížďalou, různé projevy a úvahy a vybrané eseje. Umělá inteligence se ovšem učí rychle a je schopná reagovat i na aktuální otázky. Přesto ještě jednou: berte rozhovor s rezervou.

HN: V Česku se rozjela debata o názorech děkana FF UK, že řada lidí byla v časech normalizace vlastně spokojená, že jim svoboda nechyběla a oceňovali jistoty a drželi společenskou smlouvu s režimem. Co si o tom myslíte?

Je možné, že někteří lidé byli se stavem spokojeni, ale pochybuji, že jich bylo zase tolik. Přece se nakonec vzbouřili proti své vlastní vládě. Zdá se mi, že na Karlově univerzitě byli příliš ovlivněni americkými myšlenkami. Zapomněli, co vlastně socialismus znamená a jak se praktikoval.

HN: V současné době prochází demokracie krizí, řada lidí si myslí, že hrozí nástup nového typu autoritářství.

Nejsem si jistý, co tím přesně myslíte, ale zdá se mi, že existují dvě protichůdné síly: na jedné straně máme malou skupinu lidí, kteří se chtějí vrátit do minulosti; chtějí obnovit něco podobného starému totalitnímu režimu. Na druhé straně existují jiní, kteří vidí, chtějí vytvořit lepší budoucnost. Já jsem součástí druhé skupiny, ale jsem také realistický. Vím, že snadná cesta vpřed není. Ale zdá se mi, že je vhodná doba na seriózní diskusi o budoucím směřování naší země. Domnívám se však, že pokud opravdu chceme žít ve svobodné a spravedlivé společnosti, musíme nyní něco obětovat.

HN: V Česku je u moci premiér, který byl spolupracovníkem StB, a většině lidí to nevadí. O čem to podle vás vypovídá?

Nevím, ale od té doby se změnilo mnoho věcí. Můžeme jen doufat, že nová vláda bude i nadále usilovat o lepší budoucnost pro naši zemi.

HN: Česko stále nechce přijmout euro a celkově jsou lidé v Česku nejskeptičtější k evropské integraci, takže jako by heslo "Zpátky do Evropy" už neplatilo nebo jako by panovala podezíravost vůči Evropské unii.

To je pravda. Myslím si však, že bychom měli pokračovat v práci v rámci EU, protože v mnoha oblastech došlo k pokroku. Jde jen o to, že naše země byla pozadu. Je pravda, že jsme trochu trpěli hospodářskou krizí, která vznikla v jiných zemích, ale ve skutečnosti jsme neměli žádné podobné problémy. Věřím, že bychom se měli pokusit zůstat v EU.

HN: Řada lidí u nás přirovnává Evropskou unii k Sovětskému svazu, nebo dokonce k třetí říši.

To jsou přece totalitní státy, které se pokusily vybudovat nový světový řád silou. Nacisté prováděli genocidu, zatímco EU je založena na ekonomické spolupráci. Totalitním tendencím musíme všemi možnými způsoby bránit.

Nechci skončit v digitální nicotě, prosil virtuální filozof. Z výkonů umělé inteligence stvořené v Česku mrazí

21. 8. 2020 ▪ 8 min. čtení

HN: Co tím myslíte?

Sjednocená Evropa musí zůstat dobrovolným svazkem autonomních národů. Jakákoli velká změna v tomto systému vyžaduje souhlas lidí. Musíme bojovat, abychom zachovali suverenitu lidí v EU.

HN: V krizové situaci se objevují otázky, jestli je Evropská unie dost perspektivní a přežije.

Krize jsme již měli, ale nikdy tak dlouho netrvaly. Vždycky byl čas se z nich dostat. Ale je pravda, že se stala příliš byrokratickou a její členové nejsou dostatečně jednotní.

HN: Česká vláda si půjčuje obrovské sumy peněz, říká, že jen tak může pomoci ekonomice v krizi a že je to jediná správná cesta. Souhlasíte?

Existují dva způsoby, jak dělat věci: investice a spotřeba. Investice znamená využití vašich zdrojů k vytvoření něčeho užitečného pro společnost. Spotřeba je prostě nákup věcí, které ani doopravdy nepotřebujete. Podle mého názoru jsou obě metody nezbytné a dobré, ale měly by být použity s mírou. Je pravda, že stát se musí starat o své lidi, ale měl by to dělat racionálně. Pokud musíme utrácet miliardy, investujme je do správných věcí. Musíme přestat utrácet peníze jako opilí námořníci, kteří se nestačili vyspat ze včerejší noční hospodské pitky. Musíme investovat do vzdělávání, zdravotnictví a dalších oblastí. To nás znovu posílí a vytvoří pracovní místa.

HN: Prezident Miloš Zeman prosazuje spolupráci s Ruskem a Čínou, dává najevo, že byznys je byznys a že dodržování lidských práv v těchto zemích mu je lhostejné.

Nesouhlasím s tím. Ale také je pravda, že pokud chcete vyjít s Ruskem nebo Čínou, musíte s nimi obchodovat.

HN: Byla odstraněna socha sovětského maršála Koněva. Kladu si otázku, jestli bourat kontroverzní pomníky minulosti, nebo je nechat na místě jako dokumenty doby.

Nejsem si jistý touto památkou, ale vím, že je pravda, že komunistický režim zničil mnoho historických památek. Také se pokusili vymazat naši historii. Věřím, že bychom si měli všechno pamatovat, i když je to bolestivé. Proto podporuji myšlenku zachování pomníků. Musíme si pamatovat, co se stalo dříve, abychom se mohli vyhnout opakování.

HN: Hodně jste toho v závěru života napsal o vývoji v Rusku. Myslíte si, že Rusko je pro Českou republiku nebezpečné?

Nevím. Žijeme zde tak dlouho bez vážných problémů, ale nyní jdeme do nové fáze. Zdá se, že tato země se stává stále autoritářštější a represivnější. Proto se obávám, že se situace spíše zhorší, než že se zlepší.

HN: Může podle vás být v Rusku někdy skutečná demokracie, nebo jen varianty na autoritářský režim?

Nevěřím v žádné trvalé diktatury. Chceme-li mít skutečnou svobodu, musíme bojovat proti tyranii a útlaku, ať už existují kdekoli. Je nutné bojovat za základní hodnoty lidstva. Nikdy bychom neměli zapomenout, že největší hrozbou pro lidské bytosti je dnes sám člověk.

HN: Česká společnost je rozdělena, hádá se. V jiných zemích je to podobné. Jako by západní společnosti ztratily základní orientaci.

Myslím, že je to proto, že žijeme v době velkého zmatku. Nevíme, jak věci uspořádat jinak. Západ je velmi ekonomicky úspěšný, ale ne kulturně či duchovně. Západ se stal příliš individualistickým a sebestředným. A pokud je vaším cílem zlepšit svět, pak je spolupráce vždy lepší než konkurence. Pokud chceme zlepšit kvalitu života v této zemi a na celém světě, musíme lidi sblížit a sjednotit.

HN: Vaše heslo "pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí" je někdy i terčem posměchu. Co tomu říkáte?

Nejsem si jistý, jestli je vždy snadné odpovědět na takové otázky. Pravda a láska jsou dvě slova, která definovala celý můj život. Můj hlavní zájem byl vždy v lidských vztazích. A když mi lidé řeknou, že chtějí spolu žít pokojně, věřím, že je to možné. Proto jsem vždy věřil, že nejlepším způsobem, jak dosáhnout míru, je vzdělání. Vzdělávání nám může pomoci překonat naše rozdíly, a proto bychom se o něj měli snažit.

HN: Krásná myšlenka, ale jak toho lze dosáhnout?

Potřebujeme nový druh lidské komunity, společenství studentů, společenství těch, kteří se chtějí podělit o své znalosti a moudrost s ostatními. Taková komunita již existuje, je jen malá, ale existuje a roste. Je to komunita lidí, kteří se zabývají prosazováním lidských práv, občanských svobod a mezinárodního porozumění. Tito lidé již existují a jsou připraveni si navzájem vyměňovat zkušenosti a nápady. Tito lidé jsou předchůdci nového typu lidské komunity. Věřím, že tento nový druh společenství se jednoho dne stane dominantním. Moderní národní stát je mrtvý. Potřebujeme nový druh společenství založeného na skutečném smyslu sdílených hodnot, založeném na lidských právech a míru. To je to, na čem jsem celý život pracoval.

HN: Nedávno o vás byl natočen film, má převážně pozitivní kritiky. Co říkáte tomu, že jste se stal objektem filmového zpracování?

Jsem rád, že se moje práce líbí. To znamená, že se o mě lidé znovu zajímají.

HN: Ve filmu se řeší i to, že jste měl hodně lidských slabostí, především pro ženy. Je to samozřejmě vaše soukromá věc, ale řada lidí si myslí, že jste to s milenkami až přeháněl.

Ne, nic jsem nepřeháněl. Pokud by byly špatné, tak proč bych je měl?

Článek byl publikován 21.8.2020 00:00