Jaké knihy máte na nočním stolku?
Aktuálně čtu sborník nové levice Budoucnost editovaný Apolenou Rychlíkovou. Kniha nabízející alternativnější pohled na média, umění, rodinu… mi umožňuje přemýšlet v širších souvislostech. Taky na doporučení socioložky Marcely Linkové dočítám knihu Od přírody podřadné: Jak se věda mýlila v ženách od Angely Saini, rozbíjející argumentačně řadu předsudků o ženách.
Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele?
Nejčastěji se vracím k sociologickým textům profesora Zygmunta Baumana, v posledních týdnech listuji také pořád dokola Bibliodiverzitou Susan Hawthorneové, ve které hledám argumentaci do diskusí kvůli současné situaci na knižním trhu. V poezii mám ráda Jana Skácela, v beletrii se vracívám k jedné konkrétní milostné pasáži (strany 148 až 156) z knihy Sputnik, má láska Harukiho Murakamiho.
Co jste četla, když jste byla malá?
Maminka pracovala jako knihovnice, takže moje nakladatelská cesta byla jasná, s bratrem jsme dokonce o prázdninách závodili, kdo přečte za den víc knih. Moje vůbec první přečtená knížka byla Ema Naopak od Gunilly Woldové − s ní se dost identifikuju dodnes. Jako teenagerku mě ovlivnili beatníci, později pak knihy autorek věnujících se literárnímu dokumentu − Pavly Frýdlové, Alice Horáčkové nebo třeba Petry Procházkové.
Kterou knihu si v tomhle životě ještě určitě musíte přečíst?
Ráda bych prošla celou Bibli, zatím mám přečtené jen některé její knihy. Taky se chci znovu cíleně vracet k práci Anny Bolavé, Kateřiny Tučkové, básním Bogdana Trojaka, Jana Delonga. V opakovaném čtení mi ale prozatím brání štos knih nových.
A se kterou autorkou nebo autorem byste ráda zašla na sklenku vína?
Na kafe se už domlouváme s Kamilou Hladkou, autorkou knihy Hornické vdovy. Zajímá mě, jestli už má vybrané hrdinky pro novou dokumentární knihu. Také se těším na setkání s Petrou Dvořákovou − natáčely jsme spolu rozhovor pro projekt Ženy o ženách a od té doby se marně naháníme. Nedávno jsem u ní zrovna vyzvídala, jestli píše něco nového.
Moje čtení
