Které knihy teď máte na nočním stolku?
Nejen na nočním stolku, ale všude po bytě mám rozloženo množství uměleckých publikací a katalogů, čtu několik zároveň. Teď třeba monografii Francise Bacona z pera Yvesa Peyrého, jeho blízkého přítele. Knihu otevírám se vzpomínkou na Baconovu výstavu v Centre Pompidou, kterou jsem měla to potěšení si prohlédnout právě ve společnosti pana Peyrého. Zážitek sezony a úžasné setkání. Pročítám také knihu rozhovorů kurátora Hanse Ulricha Obrista s umělci nejen výtvarné scény a Deník Eugèna Delacroixe. Střídá zde hluboké úvahy o podstatě umění a všednodenní drobné starosti. A na doporučení jsem si pořídila knihu Slon na Zemplíne Andreje Bána. Moc se těším, až se do ní začtu.
Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele nebo knihu?
Ráda se vracím ke knize Siddhártha Hermanna Hesseho, v krásném vydání z roku 1935 s ilustracemi od Toyen. Už mnoho let také znovu pročítám sbírku T. S. Eliota Čtyři kvartety, básnickou meditaci nad přítomností, pomíjivostí a věčností, která sama je nadčasovou záležitostí.
Kterou knihu si v tomto životě ještě určitě musíte přečíst?
Bohužel poslední dobou nestíhám tolik číst, ale v létě mě čekají dva týdny na chalupě ve slovenských lesích, kam kromě pohorek povezu i hromadu knih. Chystám se třeba na Dantovu Božskou komedii nebo knihu Gödel, Escher, Bach. A velmi se též těším na knihu Svátosti, kterou letos vydává nakladatelství wo-men. Lucie Králíková a Michaela Karásek Čejková zachytily poetické putování za rituály a tradicemi v naší krajině.
Se kterým spisovatelem byste ráda zašla na skleničku dobrého vína?
Nedávno mnou otřásla návštěva památníku Vojna, bývalého komunistického pracovního tábora, kam byli v 50. letech zavíráni političtí vězni. Také jsme si připomněli výročí justiční vraždy Milady Horákové… Ráda bych tak na skleničku pozvala Timothyho Snydera, vyjádřila vděčnost za jeho badatelskou činnost a povídala si s ním o spletité a bolavé historii střední a východní Evropy. A aby naše rozmluva nenabrala příliš temný nádech, přizvala bych i filozofa Václava Němce, který pro nakladatelství Oikoymenh přeložil mimo jiné Vita activa Hannah Arendtové − snad bychom tak neztratili naději v lidství.
A se kterým autorem byste si troufla ztroskotat na pustém ostrově?
Ocenila bych společnost, která by mi pomohla vnímat situaci v dobrém. Držím si takovou romantizující představu života v panenské přírodě, například v přítomnosti H. D. Thoreaua. Sledovali bychom měnící se roční období a seděli na břehu moře, nebe nejen nad hlavou, ale i pod nohama. To by bylo fajn.
Moje čtení
