Wirecard nebyla pro Němce jen tak nějaká firma. Představovala zářný příklad toho, že i v zemi natolik zaměřené na tradiční průmysl může vzniknout digitální dravec schopný konkurovat americkým a čínským technologickým společnostem. Když se objevily první pochybnosti o růstu příjmů, jimiž se firma Wirecard chlubila, strčili hlavu do písku jak mnozí investoři, tak německé úřady včetně burzovního regulátora. Rozhodli se věřit "vizionářskému" šéfovi a špatné zprávy ignorovat. Důvěřivost je stála miliardy.
Šéf Commerzbank musel před dvěma roky spolknout pořádně hořkou pilulku. Druhá největší německá banka tehdy vypadla z indexu DAX, v němž najdeme ty nejhodnotnější firmy, s jejichž akciemi se obchoduje na frankfurtské burze. Commerzbank oslabená finanční krizí a zatížená stigmatem záchrany za státní peníze už nebyla pro elitní klub tvořený jmény jako Siemens, Volkswagen, Adidas či BASF dost dobrá. A co hůř, Commerzbank z prestižního indexu, v němž figurovala od jeho vytvoření v roce 1988, vyšoupl po 30 letech dravý konkurent zosobňující změny, které do světa financí přinášejí moderní technologie: Wirecard.
Zbývá vám ještě 95 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení