Chtěl bych být mistrem světa i mezi zahradníky

Výzev se nebojí. V sedmačtyřiceti letech práskl dveřmi kanceláře v atletickém svazu, kde bylo potřeba vyvětrat. Toužil po změně. Jeho práce už mu nepřinášela radost. Vztah Tomáše Dvořáka ke sportu nebyl v souladu s přístupem mnoha současných atletů. A tak ještě před příchodem koronavirové pandemie vyrazil do nejistoty. Investoval do firmy, která se věnuje zahradnickým pracím, a stal se jejím spolumajitelem. Kdo by čekal chlapíka, který jen v saku dohaduje zakázky, hodně by se spletl. Bývalý vrcholový sportovec klidně obléká montérky, nastartuje křovinořez i motorovou pilu a k deseti disciplínám, v nichž býval na téhle planetě nejlepší, si přibral spoustu dalších. Spokojený je tak, jak už dlouho nebyl.