Simča odešla z domova, protože se o ni moc dobře starali a Simču už to sralo. Už jí bylo devatenáct, dvacet, jednadvacet − a matka by s ní nejradši chodila nakupovat oblečení, jako když jí bylo jedenáct. Simča se tomu už v jedenácti zoufale bránila − to, co matka vybrala anebo − ještě hůř − schválila, bylo vždycky neskutečně banální. Bylo to utrpení.

Zbývá vám ještě 90 % článku