Praha, duben 2020

Tak to vidím snad vůbec poprvý takhle zblízka?"

"Dyť jsme sem chodívali skoro každou neděli. A ukazovali jsme si apoštoly a měsíce."

"Ukazovali? Pamatuju si jen davy lidí, přes který jsem ani tu smrtku pořádně nezahlídla. Ty vo… go, všimla sis, že nahoře je taky kohout?"

"Jo, všimla. A kokrhá, sakra!"

"To jsem taky zapomněla. Tomuhle placu se přece poslední roky systematicky vyhejbáme. Tak se nečil, mami. Turistický návaly nesnášíš víc než já."

Jak jinak. Stojíme před orlojem. Právě odbila devátá, nikde ani živáčka. A já − vládní nařízení nevládní nařízení − mám palčivou potřebu dohnat, co jsem jaksi zameškala. Probereme tedy prvního Lucemburka, akčního Karla, Petra Parléře, Mikuláše z Kadaně a hodinový stroj s astronomickým číselníkem, jasně, dojde i na legendu o mistru Hanušovi a ještě smutnější, protože reálný příběh Josefa Mánesa a jeho kalendářní desku. "V lednu se rodí nový rok − proto namaloval miminko, v únoru se hřejou u ohně, v březnu sejou, v dubnu sázejí stromy a jen se podívej, v červenci sečou obilí, v prosinci se radují ze zabijačky," melu ve stylu Aloise Jiráska a přidám ještě siluety Řípu a Kunětické hory.

"Ta je v Česku?"

"Jo! U Pardubic!" To už se nekontroluju. Drapnu zkoprnělého potomka a ženu ho po dlažbě, jež tolik, ach tolik (!) pamatuje, až skoro… No, skoro až k Neumětelům.

Trasu volím, jak mi káže vlastní míra nas… štvání a pražská znamení k tomu. Zastavení první − 27 křížků (hádej, koho tady popravili?), zastavení druhé − Jan Hus a Mariánský sloup (proč se staví znovu?), zastavení třetí − dům U Minuty, U Sirény, U Zlatého anděla i Zlatého hada (kde byla první pražská kavárna?), zastavení čtvrté − svatý Kryštof, František Xaverský i Mikuláš Tolentinský, taky pomník Němcové, Krásnohorské, Máchy, prezidenta Osvoboditele, Churchilla, tanku číslo 23 i toho neznámého ukrajinského básníka přes ulici… Když vpodvečer dorazíme na vyšehradskou skálu, plete se nám Jungmann s Palackým (nebo Šafaříkem?), Slavoj s Daliborem (a Šemíkem?), ale pohled střemhlav dolů působí zase jako adrenalinová injekce.

Je duben roku 2020 a Praha je krásná.