Kateřina Štiblická je jednou z mladých českých absolventek a absolventů, kteří na zahraničních univerzitách studovali právě obor, k jakému by se doma nedostali. V Lincolnu absolvovala klinické chování zvířat a po návratu do Česka si založila Kočičí polepšovnu. Na tuzemských muzikálových scénách se zase možná ozve hlas Antonína Holuba, až se vrátí ze školy v Paříži. A kdo ví, zda Laureen Höllge nebude jednou v Česku pískat ragby, do jehož pravidel pronikla v Laosu.
Každý rok vyjede do zahraničí na jeden či dva semestry díky evropskému programu Erasmus kolem sedmi tisíc českých vysokoškoláků. Jiní se naopak rozhodnou pobýt v zahraničí delší dobu a získat tam titul. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) navštěvovalo například v roce 2017 v zahraničí bakalářské, magisterské nebo doktorandské studium 22 820 Čechů, přibližně polovina z nich na Slovensku, ostatní v dalších zemích.
Někteří teď třeba v Hongkongu píší diplomovou práci o Československu po druhé světové válce, jiní v Maastrichtu zkoumají evropské zdravotnictví nebo se v Lotyšsku věnují optometrii. A i když je studium vyjde na stovky tisíc korun ročně, nedají se odradit. Někdo uvažuje o tom, že v zahraničí zůstane i po absolutoriu. Jinému chybí čeština a vrátí se domů, aby tady hledal svůj první "job".
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
