Neklidná zóna Jana Bartáčka: V Ráji rovnátek

Do domu se zvenčí vplazilo dlouhé zvonění. Vklouzlo tam skrze miliardy miliard Higgsových bosonů, které v symbióze masivního ořechu a švédské oceli luxusních vchodových dveří evidentně odváděly dobrou práci. Zvonění se hlouběji a hlouběji zavrtávalo do našich zvukovodů − jako nebozízek do nedočkavé fošničky.

"Neotvírej!" radil jsem své hostitelce.

"Musím, je to pošťák, čekám zásilku, jdu…"

"Pošťák zvoní vždycky dvakrát!"

Otevřela. Do předsíně vstoupil muž v tmavomodré uniformě, nad kšiltem čepice se mu leskla trumpetka, kožená brašna mu plandala pod pasem. Když odepnul její sponu, jíž držela pohromadě, rozjela se jako harmonika. Z žebroví vyčuhovaly obálky a balíčky. Vytáhl ten nejmenší, zkontroloval údaje a podal ho paní domu.

"Aspoň že pošťáci vypadaj furt stejně, jedna z mála jistot dneška," pronesla, když za odcházejícím mužem zaklaply dveře.

"Kamilo, to nebyl pošťák, ale hologram, víš to?"

"To máš jedno, hlavně že přinesl ten zmizík na rovnátka," nechtěla připustit pochybnosti.

"Jednou přišel takovej hologram k nám do vinárny, a když měl pak zaplatit, vypadly pojistky a on se vypařil…"

"Tenhle se naštěstí nevypařil a donesl mi, co potřebuju," utrousila a pokračovala, "koupila jsem si drahý neviditelný rovnátka a v puse byly vidět, tak mi k nim zdarma posílají zmizík."

"Kdo, odkud proboha?!"

"Z Ráje rovnátek přece."

"Jak jsi k tomu ráji přišla, Kamilo?"

"Prostě jsem už potřebovala nová rovnátka, chápeš, moc mě to trápilo, a když jsem na to pomyslela fakt hodně intenzivně, na Facebooku mi najednou vyskočila akční nabídka z Ráje rovnátek. Mají to už docela vymakaný."

"Ty mě děsíš, jen jestli jsi předtím neklikla na…"

"Nééé! Neklikla, povídám ti, že jsem o nich pouze přemýšlela, a nech už toho, pojď, mrknem se na ten zmizík…"

Otevřeli jsme balíček a… Uvnitř nic nebylo.

"Cože?!" vyhrkla Kamila.

"To je v pořádku," objal jsem ji konejšivě kolem ramen, "nejspíš ten zmizík blbě zabalili, víš, a on se jim při přepravě uvnitř rozlil a sám sebe vyzmizíkoval. Pomůžu ti sepsat reklamaci…"

V kleci mé hlavy začala zběsile lítat zježená myšlenka s bodlinami, narážela na všechny strany a nemohla ven. Panebože, jak tenhle hlavolam vyřešit, úpěly unisono mé mozkové závity. Otevřel jsem si Facebook, a než jsem stačil cokoliv udělat, objevila se čísi hlava v dlaních. A pod ní nápis: Bortí se vám život? Naše rovnátka na hlavu vám vrátí ztracenou pohodu!