Podívala se na hodiny, ručičky se provinile svěsily do půl osmé večer jako ramena žáčka, který přišel pozdě do školy. Už půl hodiny přesluhuje, tak to dotáhne do osmé. Stejně nikam nespěchá. A pořád se sem ještě trousí zoufalci, kteří na poslední chvíli shánějí cokoliv hezky zabaleného a voňavého, aby nepřitáhli domů s prázdnou. V obchodním domě spustila další koleda, dnes snad už po třísté a naposled. Narvala si špunty do uší, ale beztak ji už měla nahranou v paměti, před rolničkami nebylo úniku. Ale byl 24. prosinec, který celý ten vánoční masakr ukončí. Zabalila další kosmetickou sadu do lesklého celofánu, ze zákazníka táhl zřetelně punč a úleva, že ulovil dárek. Nechal jí spropitné a odvrávoral ven. Pak si ho všimla. Stál za výlohou. Asi čtyřicátník, míň ne. Už tam postával skoro hodinu. Byla příliš zaměstnaná a otupělá, než aby ji to zneklidnilo. Znala tyhle výrazy mužů, kteří váhají, zoufale si nevědí rady. Určitě potřebuje něco pro manželku nebo milenku nebo obě a ještě neví, za kterou vlastně půjde. Blížila se osmá. Těšila se, jak se doma natáhne na gauč, pustí si syrový hlas Marka Lanegana a bude číst a popíjet víno a nějak to všechno zaspí.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se