Před panelákem na sídlišti Paolo Sesto v Tarentu, kde žijí dělníci z nedaleké gigantické fabriky, hoří tráva. Děti šťourají do plamenů klackem. Nechtějí hasit, je to prostě adrenalinová zábava. Kousek odtud leží na střeše ohořelý vrak fiatu. "Aqua?" ukazuju na oheň šířící se pod sídlištními balkony a posunkem výrostkům naznačuju, že by bylo dobré vznikající požár zalít vodou. Říjen je i na jižní Itálii nadprůměrně teplý, kolem spousta suchých keřů. "Niente. Voda není," odpovídá bez většího vzrušení asi třináctiletý kluk v brazilském fotbalovém dresu.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Nebo zkuste
předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné?
Přihlaste se
