Člověče, vzpamatuj se!" křiknu na toho naproti a kupodivu se při tom nedívám do zrcadla. Po čištění zubů elektrickým kartáčkem bývá bíle kropenaté a já si před ním o to víc připadám jako klaun. Ale aby bylo vše od začátku jasné − nejsem teď v koupelně, nýbrž sedím u stolu s mužem, který za mnou přišel s naléhavou prosbou.
Prý někde četl nějaké mé názory a že on sám ani neví, kdy a co… Jenže já ho hned zarazím, že jsem ten poslední, kdo by to měl vědět. Nikam si nic neukládám, ani do hlavy, vysvětluji mu, a když už nějaké ty bláznivé, pravdivé či lživé tezičky pustím do světa, nechám je tam jen tak se potulovat. Nechovám se jako jejich starostlivá máma, jak to někteří kolegové mívají ve zvyku. A když mi je pak někdo vodí zpátky jako…, přičemž zvedám obočí a muže si káravě prohlížím, … dávám je rovnou k adopci. Samozřejmě že ti spratci rádi utíkají a často končí v azylových domech a diagnostických ústavech Googlu. Do nadnárodního hyperpasťáku Wikipedie se jich vejde fakt hodně.
"Jen vám tím vším naznačuji, milý pane, že jste mě nemusel budit a mohl jste si potřebnou radu či odpověď vyhledat v mobilu."
"Chci změnit život," povídá mi s vyděšeným pohledem.
"Brachu, ani nevím, jak jste se do mého bytu dostal, ale odpovím vám. Jestli chcete změnit život, musíte změnit, respektive vyměnit vše, co váš život obsahuje."
"I ženu?"
"Je-li součástí vašeho života, pak i tu, ale jak na vás koukám, možná bude jednodušší ji nechat, aby ona vyměnila vás. Vaše změna bude rychlejší a trvanlivější. Ovšem abyste se z toho nezhroutil a ten náročný přerod ustál, potřebujete být ve formě, chlape. Sportujete? Nějaké fyzické aktivity?"
"No… Vlastně jo. Chodím tak čtyřikrát pětkrát za noc na záchod. Ale byt mám velký…" mrká na mě spiklenecky.
"Člověče, vzpamatuj se!" křiknu na něj a je mi jedno, že mu zatykám. Vrátili jsme se tím do věty z úvodu a pokračuju: "Děláte si srandu?! Co tady vůbec ve dvě ráno chcete?"
"Tak dobře. Jsem tu na Airbnb. Odjel jsem z Brna do Prahy skoncovat se životem. Našel jsem si ubytování s karmou, plynovou troubou a raději i ve vyšším poschodí. Ještě než… No, skočil jsem si zkrátka na panáka. Když se pak vracím, místo výtahu volím schodiště. Netuším, že číslování pater je posunuté a já se ocitnu o poschodí výš. A že ty klíče v zámku jsem tam nezapomněl já…"
"Takže?"
"Takže jste mi zachránil život, dokonce dvakrát. Udělám to, jak jste říkal."
"Fajn, rád jsem vám pomohl, ale zajděte si pro jistotu i na urologii."
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist