Když uvažuji o historii, pak si ještě jakžtakž dokážu představit svět před čtyřmi a půl tisíci lety. Samotná existence homo sapiens je však asi padesátkrát, a Země dokonce milionkrát delší. Moje představy o lidské historii jsou tedy pouhou miliontinou toho, co naše planeta skutečně zažila. A co teprve délka lidského života, ta v porovnání s historií neznamená vůbec nic.
A přesto se zdá, že i jen za poslední dekády se s homo sapiens cosi historicky významného stalo. Dokázali jsme vyvinout zubní, sluchové i zrakové implantáty, přičemž výměna zdegenerovaných očních čoček je jedním z nejčastějších chirurgických výkonů vůbec. Do tepen přivádějících krev do mozku, srdce, končetin či ledvin běžně implantujeme kovové trubičky tvořící jejich vyztužení a zajišťující dostatečný přítok krve všude, kam je třeba. Pokud se nejdůležitější tepna v těle, aorta, rozšíří natolik, že hrozí prasknutím, umístíme do ní protézu, která její funkci převezme. V podklíčkové oblasti nosívají především starší lidé zašité minipočítače, jež monitorují srdeční funkci, a pokud se jim na ní něco nelíbí, dají srdci podnět k akci. Páteř si necháváme vyztužovat a narovnávat systémem kovových nástrojů a nosné klouby měnit celé. A pokud nějaký orgán nutný k životu definitivně selže, můžeme jeho funkci nahradit strojem nebo v lepším případě dárcovským orgánem, který coby náhradní díl umožní pokračování života svého hostitele.
Všechny tyto změny však stále nepředstavují katarzi, kterou můžeme očekávat v souvislosti s příchodem umělé inteligence do našich životů. Výše uvedené technologie totiž můžeme charakterizovat jako velmi efektivní stroje, které většinou mají jen minimální autonomii ve svém rozhodování. To se změní a v budoucnosti budeme žít v symbióze s inteligentními přístroji, které budou nejen optimalizovat činnost určitých orgánů, ale zřejmě nabídnou komplexnější formu pomoci a řízení organismu, rychlejší vzájemné sdílení informací, či dokonce kolektivní lidské vědomí. Takto vybavený homo sapiens bude mít neskonale větší potenciál, než jsme si dosud byli schopni představit.
K tomu bezpochyby přibudou genové manipulace umožňující nejen léčbu dědičných chorob, ale samotné vylepšování lidského rodu. Slovo kyborg (kybernetický organismus) pak dostane reálný obsah a lidské bytí zcela novou kvalitu i délku.
Možná vás to děsí, ale dnešní děti se toho pravděpodobně dožijí.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist