Dobrá lahev: Pozdrav babího léta, s německým ryzlinkem od Resse

Když jste z páté generace vinařů a na rodinném byznysu vám záleží, máte dvě možnosti. Buď "sklapnete podpatky" a děláte všechno tak jako vaši předci, ctíte tradice a koukáte se snažit, abyste svým dětem předali podnik minimálně ve stejném stavu, jak ho rodiče naservírovali vám. Anebo máte takzvaně roupy a chcete na to jít jinak. Zkoušet nové věci, experimentovat a bavit se. Nevylepšovat jen to, co funguje. Tak jako Christian Ress, spolumajitel a šéf vinařství Balthasar Ress v německém Rheingau. Jeho prastrýc založil podnik nedaleko Frankfurtu v roce 1870. Původně jako řeznictví, pak přibyly hotel a restaurace. A protože se "do kšeftu" hodilo mít vlastní vína, nakoupil pár vinic.

Dnes patří Balthasar Ress mezi nejvyhlášenější německá vinařství. Se 47 hektary vinic není velké, ale milovníci vína i gurmáni na celém světě ho dobře znají. Zejména jeho ryzlinky. Christian Ress převzal podnik před 20 lety. Vzal to jako příležitost rozvíjet vlastní nápady a plnit si sny. Časopis Stern popisuje, jak se bankéři ve Frankfurtu roku 2008 divili, když přišel požádat o úvěr. Na co? "Chci založit banku," vysvětlil.

Na začátku jedné z největších finančních a bankovních krizí? Ten člověk musel zešílet! Ale Ress měl jasno. Chtěl založit banku vín. Něco mezi sklepem, kde si každý může pronajmout místo na uskladnění svých vín, a exkluzivním klubem. Výjimečnost prostorů podtrhuje působivá moderní architektura. Ress provozuje svůj klub v Rheingau, značka se však jako franšíza rozšířila do dalších německých měst a taky do Vídně, Bazileje a loni se otevřel první klub ve Washingtonu. Tomu říkám dobrý byznysový rozjezd!

Království Christiana Resse jsme přitom objevili náhodou, při výletu do oblasti Rheingau, u stánků, kde víno prodávají sami vinaři. Mě v paprscích podzimního slunce nejvíc zaujal právě ryzlink od Balthasara Resse, z vinice Hallgartener Hendelberg vysoko v kopci, ročník 2017.

Barva zlatavá s oranžovými záblesky, aroma podzimního listí. Chuť šťavnatá a výrazná okamžitě připomene přezrálé hrušky máslovky. Možná až moc sladká, když víno dlouho necháte ve sklenici a ono trošku zteplá. Nejlépe chutná podchlazené, kdy je mazlivě štiplavé. A dochuť dlouhá, příjemně líná.

Ale abych skončila podobně, jako jsem začala. Jsou dva druhy vín. Buď ta výjimečná a exkluzivní, která si nalejete s přáteli či obchodními partnery v mimořádných chvílích a prostorách. Třeba v "bance vín". A pak jsou vína skromnější a zdánlivě obyčejná, ale zároveň jako stvořená k tomu, aby vám prozářila sobotní odpoledne. Ryzlink od Resse mezi ně patří.