Jak já to místo jako školák nenáviděl. Soudružky učitelky ho ale měly coby magnet. Stejně jako zoologickou, botanickou nebo školní divadelní představení. Takže jsem ho jen během základky navštívil přinejmenším osmkrát. Blbej šutr s jezírkem, říkával jsem si tehdy a na mém odporu k výletnímu místu kousek od Kamenického Šenova se nezměnilo nic ani poté, co tu filmaři natočili několik scén do pohádek. Panská skála, které zdejší obyvatelé neřeknou jinak než Varhany, mě prostě nebavila. Až teď, po letech. Jel jsem náhodou kolem. Sychravo, po letní sezoně, nedělní odpoledne, nikde ani živáčka. Přibrzdil jsem a po 35 letech se na to místo vydal. A vzal ho na milost. Ten kus čediče, připomínající píšťaly kostelních varhan, má přece jenom půvab, který stojí za to vidět. I pojedenácté.

Milost pro Varhany
Foto: Tomáš Tesař
Milost pro Varhany
Foto: Tomáš Tesař