Neklidná zóna Jana Bartáčka: Jak jsem si založil sektu

Už to nesneslo odkladu. Všude kolem mě se dělo něco podivného, bizarního, abnormálního, mnohdy i dost zvrhlého, nechtěl jsem zaostávat. Rozhodl jsem se, že si založím sektu. A stanu se profesionálním guruem.

Věděl jsem, že pořádná sekta je dobře namíchaný koktejl z touhy po vysvobození ze špatného světa, úniku za pravdou (i pomocí mimozemských korábů) a prozření. Navrch opepřený sexem, násilím a ve finále hromadnou sebevraždou. Každá sekta má ten poměr samozřejmě jiný a důraz klade i na svůj originální název. V baru taky nemáte jen Mojito, ale i Sex on the Beach, Cuba Libre, Bloody Mary…

Na internetu jsem si sehnal informace o svých předchůdcích. Od dávných adamitů přes Chrám lidu, vypointovaný Jimem Jonesem v roce 1978 v Jonestownu uprostřed guyanské džungle, až po dva v plamenech kulminující týmy z devadesátek. Převtělené templáře Řádu slunečního chrámu a Koreshovy davidiány z Ranče apokalypsy.

Budu to mít těžké, povzdechl jsem si v duchu, no, možná již v rašícím Duchu. Jonestown s 900 navždy Vysvobozenými nejspíš nepřekonám, na to by náš český rybníček nestačil. Nebo snad…? Máme tu přece několik úchylných, pitoreskních "autorit", jež se nezaleknou ničeho, mnoho lidí je právě proto miluje a volí. Jsme vytrénovaní! A začal jsem psát svůj úvodní (bude-li dost dobrý, zároveň závěrečný) guruovský projev:

"Před branami naší Svatyně Fort Klimentská vám, Posledním z Posledních, zvěstuji příchod Velkého úklidu. Neb čl*věk, to slovo už ani nemohu vyslovit, kontaminoval svou jedinečnost i přirozenost. A nemá již právo, aby vládl zemi, vzduchu, ohni a vodě. Znám skutečné, kvalitní tvory jako kosatky a psy dingo. Ti si dokážou se životem poradit a nenadělají při tom takových cavyků. Kosatky plavou, žerou a nakonec spáchají sebevraždu. Dingové běhají, štěkají a všecko je, jak má být. Jen homo sapiens, ta na těle i na duši vypelichaná zakomplexovaná opice, si stále vymýšlí nějaké blbinky − smysl života, poznání, lásku… Ať se potom nediví, když někdo z jeho termitiště vystřílí automatickou puškou půl školy, školky, jeslí, kojeneckých ústavů, spermobank, genofondu…"

Tenhle projev by mohl zabrat, je trochu jiný, přitom vychází z tradic, pochválil jsem se. Ale jak to ukončit? Mám na mysli celou tuhle show. V hlavě mi bublalo "sekta, sekta…" Jasně, sektem! Pronajmu si na Nový rok Střelecký ostrov a nechám tam zavézt tisíc kartonů Prosecca. Každý z mých Posledních z Posledních si přiloží lahev pod bradu a sám si pěkně odtočí drátek. Bum! Jedno velké, symfonické, hodně veselé bum. A pak že nebude ohňostroj nad Prahou!