Laskavec Lubor Křížek zakládá tůně a meze, a pomáhá tak uchovat vodu v krajině

Úbytek vody v krajině a neschopnost ji v půdě zadržet je jedním z nejdiskutovanějších ekologických témat současnosti. „Pevnina vysychá. Hlavní příčinu nedokáže nikdo přesně určit. Je to celá řada věcí, které lidstvo na planetě Zemi mění – od kácení obrovských ploch pralesů přes znečišťování oceánů až po systematické vysoušení pevnin,“ říká Lubor Křížek s tím, že jen v Česku se od padesátých let minulého století odvodnilo kolem milionu hektarů mokřadů. Když zjistil, že hladina vody v jeho studni rovněž dramaticky klesá, problém se rozhodl vzít do vlastních rukou.

Laskavec, srpen 2019: Lubor Křížek

Tématem ekologie a úbytku vody v krajině a jejího opětovného navracení do přírody se Lubor křížek zabývá už léta – první jezírko na potoce začal budovat jako pětiletý kluk. A ačkoliv informace o tvorbě tůní a mezí, které vodu v půdě pomáhají zadržet, získává z odborných publikací takřka celý život, stále prý nechápe všechny souvislosti a neustále se učí a žasne nad tím, jak velkou schopnost regenerace příroda má.

Zmenšit svou uhlíkovou stopu

Změnit se podle něj musí kompletně hospodaření v zemědělství, lesnictví i ve městech. Vše je dávno vymyšlené, stačí „jen“ začít fyzicky realizovat. „Uvědomuji si, že se i já svou spotřebou na této nepříznivé situaci podílím. Právě proto jsem se rozhodl přidat ruku k dílu a alespoň zčásti kompenzovat svou uhlíkovou stopu,“ vysvětluje.

Můžeme studovat dostupné materiály z různých zdrojů, ale největším učitelem je ve finále stejně příroda sama.

„Nemysleme si, že když si někde něco přečteme, hned všemu porozumíme. Můžeme studovat dostupné materiály z různých zdrojů, ale největším učitelem je ve finále stejně příroda sama,“ pokračuje s tím, že pokud chce člověk k zadržení vody v krajině přispět, musí neustále v terénu pozorovat, jak se voda chová ve vzduchu, na povrchu i pod ním. „Pak se nějakému pochopení můžeme částečně přiblížit.“

Foto: Jan Tichý

Rozsáhlý a propracovaný systém tůní a mezí úspěšně realizoval už na dvou místech České republiky. „Dokážu tak v krajině zadržet velké množství vody především při jarním tání sněhu a při přívalových deštích, které jsou kvůli změně klimatu čím dál častější.“ I když se může zdát, že jsou srážky hojné a intenzivní, kvůli rozsáhlým zastavěným plochám a „mrtvé“ půdě udusaných lánů polí veškerá voda odtéká pryč a do půdy se nedokáže dostatečně vsáknout.

Nesedět se založenýma rukama

Pozitivní efekt svých projektů Lubor Křížek pozoruje díky zlepšení lokálního mikroklimatu a zejména zvýšení biodiverzity – na místech, kde vodní díla buduje, přibývají nové druhy živočichů i rostlin. „Vnímám i zvýšení hladiny spodních vod. Rád bych tak inspiroval další lidi, kterým příroda a osud planety nejsou lhostejné, aby neseděli se založenýma rukama a pustili se do svých projektů.“

Dokážu zadržet v krajině velké množství vody především při jarním tání sněhu a při přívalových deštích, které jsou kvůli změně klimatu čím dál častější.

K šíření svých myšlenek využívá hlavně síly sociálních sítí, což doplňuje občasnými besedami ve školách. Uspořádal také výstavu ledovců, jež se svým osvětovým charakterem přímo týkala i stavu naší krajiny. Především díky těmto aktivitám mu problematika vody v krajině zasahuje do života stále víc a víc. Kromě toho se však stíhá věnovat i druhové ochraně v ornitologii a arboristice.

Foto: Jan Tichý

„Lidem, kteří o téma vody v krajině mají zájem, bych rád vzkázal, ať vsadí na svůj zdravý rozum, přestanou věřit politice, začnou se v této problematice vzdělávat a pak ať pro zlepšení situace také sami něco udělají. A když už budou stát na konkrétním místě, neměli by pospíchat, ale spíš nejdřív pozorovat,“ doporučuje Lubor Křížek. Ochránce přírody dodává, že současný stav je tristní a určitě směřujeme k daleko větším ztrátám, než jsme ochotni si nyní připustit. Avšak v menších počtech lidský druh podle něj určitě přežije.

Za svou iniciativu v přírodě nyní získal titul laskavec. Nominovat člověka, který by si zasloužil uznání a podporu, můžete i vy. Všichni ocenění obdrží od Nadace Karla Janečka šek na 6⁶ (tedy 46 656) korun, který mohou využít pro libovolné účely.