Neklidná zóna Jana Bartáčka: Nahý nohy

Lidová čeština k nim asi sedne líp, tak se nedivte té gramatické chybě v titulku. Navíc "-hé" na konci slova by mohlo budit dojem, že se jim vysmívám. Nevysmívám se jim vůbec, zvláště když jde o nohy ženské. Mám je, jako většina jedinců s testosteronem, velmi rád. Pouze mi v posledních letech stále víc vrtá hlavou, proč ty nahý nohy zaplavují Facebook a Instagram. Tedy ne nohy ledajaké, cizí, ale ty, které si uživatelky profilů na sociálních sítích samy vyfotily. A pak ukázaly. U vody, na trávě, v lese, natažené do potoka i třeba jen tak vztyčené vzhůru k nebi jako svíčka.

Jsou to vlastně taková dolnokončetinová selfíčka, s důrazem na ladné holeně s rafinovaně vykukujícími klenbami lýtek, pak pohled sjede na kotníky, nárty a prstíky s krásně namalovanými nehty (nejčastěji červeně), jimiž tyhle záběry přirozeně vrcholí. Začíná se ale obvykle už v půli stehen, a kolik z té půlky autorky svých legsselfies dovolí intersvětu ukázat, záleží na jejich sebevědomí i zdravém rozumu.

Samozřejmě prsty u nohou, o nichž tahle krapet provokativní zábava možná celá je, mohou být dokonalou korunou ženské krásy, ale také relativním úskalím. Hallux valgus neboli vybočený palec má dnes každá druhá, třetí, maximálně čtvrtá dáma, mladá i zralá. Nezajímají mě statistiky, ale občas zajdu na plovárnu, občas se jen dívám na zem. Kromě genetiky je to "ošklivá" daň za "hezké" boty. Uvozovky v obou případech jsou namístě. Tyhle nejspodnější křivky by už měly patřit k novodobé ženskosti, ve fyzických kategoriích dosud diktované hlavně boky, prsy a hýžděmi. Prostě jde o evoluci, k níž přispívají módní značky, jde tedy jen o to, si na "dolní boky" zvyknout.

Snad právě proto se mnohé ženy za svůj hallux valgus nestydí a klidně ho všem ukážou. Tělo je přece odrazem života, jeho pestrosti, plnosti, sytosti, náročnosti… i luxusu. A deformace pramenící z této jízdy je lepší než rozplizlost pramenící ze zoufalé nicotnosti, nudy, přízemnosti a nicnedělání − synonyma prosté konzumace, konzumace všeho a pořád. Ale i to lidé na FB rádi ukazují, kromě svých dětí, svého organického pokračování.

Jsou vůbec sociální sítě sociální, když víc než o společnosti vypovídají o individualitě? A ta může být velkorysá, chytrá či vtipná, ovšem také sobecká, dosebezahleděná a plytká. Můžeme ukazovat vlastní nohy, ale také opačný konec a hlavně to, co je v něm. Mně však v tomhle konci těla stále vrtá ta úvodní otázka: Proč si ženy fotí svoje nohy?

A jak to vlastně mají s podobnými selfíčky muži?