Kamilo, podívej se, to je krása."

"Co jako?"

"Ty bílé plachty. Kde se tu vzaly? Povlávají v průvanu jako prostěradla a cíchy, když je maminka věšela na bidlo. Vzpomínáš? Tam vzadu, v zahradě, vždycky také natáhla šňůry mezi stromy a my se mezi tím vlajícím prádlem honily a schovávaly. Vonělo sluncem a mydlinkami."

"Jo, to si vzpomínám. Mydlinky! A každou sobotu praní. Pěkná votrava. Vstávaly jsme v pět. Zatopit pod kotlem, nanosit vodu. Nepřelejt! A přikládat a hlídat, až se začne voda vařit, nastrouhat mejdlo, nakonec přidat prádlo. Málem mně upadly ruce, když jsem ho míchala. Těžký ty cejchy byly jako prase!"

Zbývá vám ještě 90 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se