Ačkoliv se scenárista a režisér Florian Henckel von Donnersmarck inspiroval osudy Gerharda Richtera, "napřímo" po něm svůj film, který se letos ucházel o Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek, nepojmenoval. Slavný německý malíř si jakékoliv "ztotožnění" nepřál. Ba ho odmítal: von Donnersmarkovi doporučoval, aby natočil film sice o tom, co prožil, ale aby hlavní postavou nebyl malíř, nýbrž jiný tvůrčí člověk.
Režisér si pochopitelně nedal říci. Jako nositel Oscara za Životy těch druhých, což v roce 2006 byla jeho prvotina, si šel více než dvoumetrový muž urozeného původu tvrdě za svou vizí − stejně nekompromisně jako Gerhard Richter za svými malbami, jejichž cena se počítá ve stovkách milionů korun a nejdražší z nich se již blíží miliardě.
Jsou to dva roky, co měl Richter soubornou výstavu u příležitosti pětaosmdesátých narozenin v paláci Kinských na Staroměstském náměstí v Praze. A je to už více než šedesát let, kdy se jeho klíčový obraz Strýček Rudi stal součástí mezinárodní umělecké sbírky Lidické galerie.
Co se dočtete dál
- Které maskovací manévry byly provedeny kvůli tomu, aby autor snímku nemohl být žalován?
- Jak děsivá byla minulost Richterova tchána?
- Co se odehrává v nejsilnějších okamžicích filmu?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
