Čtvrteční večer je v holešovickém kulturním prostoru Vnitroblock živější než obvykle. Úderem osmé hodiny se v zadní hale ztlumí světla, prostorem zní elektronická hudba v doprovodu živých houslí a na malé pódium přichází hrstka mladých lidí ve více či méně extravagantních modelech. Právě začíná módní přehlídka, kterou vrcholí benefiční akce na podporu lidí bez domova nazvaná Vezmi to na sebe.

"Je duben, pořád dost zima. Hodila by se mi nějaká bunda," říká trochu chraplavým hlasem dlouhovlasá brunetka. "Na ulici jsem už tři roky," dodává a přítomným postupně dochází, že modelkami jsou tu přímo holky z ulice. A předvádějí "modely" z kontejnerů na použité oblečení, které do ulic měst rozmisťují charitativní organizace. Vyřazené kousky ze šatních skříní od nich pak dostávají lidé bez domova.

jarvis_5cb5b912498ec24571bfec1c.jpeg
Kateřina Mlejnková mění podobu den co den.
Foto: Pepa Dvořáček

"Pravidelně se stává, že ve sběrných kontejnerech končí špinavé a roztrhané věci, které lidi vyhazují s tím, že bezdomovcům prostě stačí," říká Matylda Frutadela z projektu No Celibat, který za benefiční akcí stojí a produkuje "etickou módu". "Modelky" z Vnitroblocku ovšem předvádějí ty lepší kousky odloženého šatstva.

"Málokdo tuší, že spousta bezdomovců dnes pracuje, studuje a funguje v každodenním životě. Na ulici je člověk ani nepozná. Na tohle téma bychom rádi upozornili, protože kolem bezdomovců existuje řada mýtů," dodává zakladatelka projektu, který akcemi podobnými té z Vnitroblocku získává peníze pro lidi bez domova.

Nevědomky jsem narušovala všechna módní pravidla, která existují. Teď už to dělám záměrně.

Jednoduše neznamená lacině

Netradiční módní přehlídku svým jménem a energií podpořila extravagantní stylistka Kateřina Mlejnková, která se profesionálně věnuje make-up artu a také vlastní vzhled proměňuje ve více či méně uvěřitelné kreace. Pro přehlídku ve Vnitroblocku vybrala "kontejnerové" modely a sama se také do jednoho převlékla. Módu a vizáž považuje za důležitý komunikační kanál, jímž člověk vyjadřuje své postoje.

"Svým vzhledem často maskujeme společenský status a třeba i finanční situaci," vysvětluje Kateřina Mlejnková, kterou zná český módní svět pod uměleckým jménem Koki. Spousta lidí se tak nevýrazným a prostým stylingem podle ní snaží zapadnout do průměrného konzumu, aby na první pohled nepřitahovali pozornost. "A naopak, jsou lidé, kteří si na drahé oblečení a vizážisty peníze půjčují, aby vzbudili iluzi výjimečnosti."

Když se Koki cítí málo žensky,
Když se Koki cítí málo žensky, "oblékne" typicky dámské prvky: blond paruku, červené nehty a rtěnku.
Foto: archiv Kateřiny Koki Mlejnkové   

Důležitou roli hraje i výběr materiálů − stále víc lidí přemýšlí nad tím, z čeho a jakým způsobem jsou šaty a kosmetika vyrobené. "Uvažují s přesahem. Oblečení potom může působit jednoduše, ale rozhodně ne lacině. A to je velký rozdíl." Sama Koki se však řadí k těm, kteří si s klidem oblečou třeba plastovou zástěru, v níž vaří kuchařky v asijských restauracích. "Je to naprosto nekvalitní psychoobleček, který používám jako skvělý vtip. Ráda si dělám srandu. Ze sebe i z kultur, které mě fascinují," ukazuje na své sytě červené šaty vzdáleně připomínající japonské kimono a vysvětluje, že lidem, kteří smýšlejí podobně jako ona, slouží taková vizuální sebeprezentace coby projev nadhledu a důvtipu.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Co podle Koki objeví časem na své tváři každá žena?
  • Jak se dívá na „normální holky“?
  • Čím si kompenzovala období, kdy se cítila jako žena i partnerka nedoceněna?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se