Švýcarské hory jsou prostě neodolatelné. Nejen pro cizince, ale také pro samotné Švýcary. Vždyť 80 procent obyvatel pravidelně vyráží na zdejší precizně značené turistické stezky. A mají z čeho vybírat, neboť země helvetského kříže je jimi protkaná jako obrovská pavučina. V celé zemi najdete 65 tisíc kilometrů turistických stezek, přičemž třetina z nich patří náročným horským túrám. A právě ty nás zajímají nejvíc − i když…
Také procházky svěže zelenými, pohádkovými lesy Jury stojí za pokušení. Ostatně právě tudy vede nejstarší "přechodová" stezka Švýcarska. Jmenuje se Jura Crest Trail a byla založena již roku 1905. Na její zdolání potřebujete dva týdny, během nichž ujdete 320 kilometrů. Jura Crest Trail je určená především pro méně zkušené a méně zdatné či pohodově založené turisty.
Hory s velkým H
Pro všechny ostatní turisty jsou hlavním magnetem hrdé štíty vysokých hor. Pokud si chcete užít švýcarské Alpy se vším všudy (pohádkové jsou hlavně východy slunce sledované z výšky), vydejte se na přechod některého z vybraných horských úseků v rámci několikadenní túry. Pestrou kolekci "etapových výletů" nabízejí dva páteřní treky, protínající Švýcarsko skrz naskrz. Samozřejmě nemusíte absolvovat celý trek, což je mimořádně náročné, ale vybrat si jen jeho část. Pouze upozorňujeme, že na treky se vyráží až začátkem léta − ideálně od poloviny června, neboť dříve mohou být alpské průsmyky ještě pod sněhem. A turistická sezona ve vysokých horách končí v polovině října, kdy opět začíná padat první sníh. Tady mají skutečné hory.
Ve Švýcarsku napočítáte 48 vrcholů, které překonávají čtyři tisíce metrů nad mořem, což je nejvíce v Evropě.
Ve Švýcarsku napočítáte 48 vrcholů, které překonávají čtyři tisíce metrů nad mořem, což je nejvíce v Evropě, třeba Rakousko nemá ani jeden. A výšku naší Sněžky (chtělo by se říci spíš Sněžečky) asi připomínat nemusíme. Ale kdybychom to porovnali, tak když přijedete v pohodlí vlakem Rhétské dráhy do Sv. Mořice, budete nějakých 200 výškových metrů nad nejvyšší českou horou.
Made in Heaven
Nejslavnějším páteřním trekem země je Via Alpina, která zdolává 14 významných horských průsmyků umístěných v šesti různých kantonech, neboť vede z Montreux na břehu Ženevského jezera (určitě si v jezeře zaplavte a pak si pusťte do sluchátek Made in Heaven − poslední album, které s Queen natočil Freddie Mercury, vzniklo právě zde) do Vaduzu. Celkem měří 390 kilometrů a k jejímu zdolání by mělo stačit 20 dní. A nebojte, i když to bude po fyzické stránce dřina, vaše duše se bude cítit jako v ráji. Via Alpina je jako nejlepší klasika, která se nikdy neoposlouchá. Navíc díky počasí vás vždy trochu překvapí. A potěší také doprovodné služby − třeba taková maličkost, že vám od hotelu k hotelu převezou zavazadla, takže můžete jít opravdu nalehko.
Ledovec na seznamu UNESCO
Velmi oblíbený je také projekt "hut to hut" treků, který připravil Swiss Alpine Club a jenž vede od chaty k chatě, většinou divokou přírodou. Tyto treky jsou obvykle čtyřdenní nebo pětidenní − můžeme doporučit poměrně výživný Kesch trek v Graubündenu.
Pokud se vám nechce do hor vyrážet na vlastní pěst, můžete absolvovat vybrané túry s horským vůdcem, který vás obvykle zavede do méně přístupných, často značně exponovaných horských terénů. Ve Valais můžete tímto způsobem zdolat třeba čtyřtisícovku Bighorn nebo přejít tajemnou ledovcovou řeku vytékající ze slavného ledovce Aletsch, který je zapsán na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Nikoliv náhodou jde o největší ledovec v Alpách a jeho plocha činí neuvěřitelných 84 kilometrů čtverečních.
Výzva pro odvážné
Ale zpátky k páteřním trekům a k jejich nejnáročnějšímu zástupci. Zatímco trek Jura Crest Trail má fyzický stupeň obtížnosti na škále od jedné do šesti na úrovni trojky a Via Alpina je už na pětce, nejtěžší přechodový trek Alpine Passes Trail má maximální náročnost, tedy stupeň šest. A pokud by ho chtěl někdo absolvovat v plném rozsahu, čeká na něj v rámci měsíčního pochodu 610 kilometrů okořeněných 37,5 tisíce nastoupaných výškových metrů. A to je už pořádný nášup.
Cesta vede opět od Ženevského jezera a končí ve městě Chur, přičemž nabízí to nejlepší z horských oblastí Valais a Graubünden. Některé pasáže jsou skutečně náročné: třeba v rámci sedmnácté etapy, vedoucí z Grächenu do Grubenu, musí trekaři nastoupat dva tisíce metrů, přičemž průměrný čas zdolání této etapy činí devět a půl hodiny.
Padesát let s 007
Několikadenní treky jsou určené především pro sportovně založené turisty, většina návštěvníků Švýcarska volí jiný způsob: z jedné základny vyráží na výlety do okolí. Horských středisek najdete ve Švýcarsku stovky, mezi nejpopulárnější patří třeba "svobodná republika prázdnin" Saas-Fee, obklopená prstencem čtyřtisícovek, či proslulý Zermatt s ikonickým Matterhornem v pozadí.
Letos ovšem bude pozornost návštěvníků přitahovat malebná vesnička Mürren, umístěná na prosluněné horské terase ve výšce 1600 metrů. A to hned z několika důvodů. Tím hlavním je kulaté výročí − před 50 lety se zde točila jedna z nejslavnějších bondovek, nazvaná V tajné službě Jejího Veličenstva. Podle milovníků příběhů agenta 007 prý nejlepší bondovka všech dob, ovšem bohužel s nejhorším Bondem v hlavní roli − charismatického herce Seana Conneryho vystřídal poněkud prkenný australský model George Lazenby, který však vydržel pouze jeden jediný díl.
Pečený kamzík v Bellevue
Na Piz Gloria, ve výšce 2970 metrů, kde se odehrává řada legendárních scén bondovky, dnes funguje otáčivá restaurace s výhledem na vrcholky Eiger, Mönch a Jungfrau. Konají se tu vyhlášené bondovské brunche − zážitkem je také parádní interaktivní bondovské muzeum. Samotná vesnička Mürren je unikátní tím, že sem nejezdí auta, takže zde stále panuje příjemná starosvětská atmosféra, vyšperkovaná skvostnými zážitky.
Rozhodně doporučujeme vyzkoušet restauraci Bellevue, kterou proslavily speciality ze zvěřiny − třeba kančí guláš, pečené maso z kamzíka nebo jelení steak. Dalším zážitkem je saunový svět za svitu svíček či seskok padákem do údolí. A nesmíme zapomenout ani na samotné treky − z bohaté nabídky cest doporučíme čtyřhodinový trek k horskému jezeru Grauseeli, který je plný krásných panoramatických výhledů.
Chata bez elektřiny
Pokud se do Mürrenu vydáte, určitě se zamyslete nad možností, zda nestrávit jednu či dvě noci v nedalekém horském hotelu Obersteinberg, ležícím ve výšce 1800 metrů. V čem je výjimečný? V tomto hotelu, který je otevřen pouze během letní sezony, není elektřina a vše se zde odehrává za svitu svíček a plynových lamp. Navíc k hotelu nevede lanovka, zavazadla nahoru nosí muly a turisté musí po svých. Z Mürrenu jsou to čtyři hodiny chůze. Odměnou je však dokonalý návrat do minulosti a současně parádní digitální detox. V hotelu je společná ložnice i privátní pokoje, vaří se lokální kuchyně a hosté mohou relaxovat při práci na farmě.
Při putování po švýcarských horách i po celém Švýcarsku využijete aplikaci SwitzerlandMobility, která nabízí dokonalé popisy všech treků, včetně fotografií a výškových profilů. Její výhodou je také napojení na veřejnou dopravu včetně jízdních řádů švýcarských vlaků a autobusů. Důležité informace vám poskytne web MojeSvycarsko.com či MySwitzerland.com.
Prababička ozubnice
A ještě jeden skvělý tip pro turisty, kteří si z časových či zdravotních důvodů nemohou užít pořádný vysokohorský trek. Alternativou je nenáročný, ale ve všech směrech nezapomenutelný výlet na náhorní plošinu Schynige Platte, odkud jsou nádherné výhledy na jezerní krajinu kolem Interlakenu i na zasněžené vrcholky Bernských Alp. Na náhorní plošinu vede starobylá ozubnicová železnice z roku 1894, patřící mezi nejvýznamnější švýcarské historické stavby. Po trati navíc jezdí dobové vagony a lokomotivy staré v průměru 100 let.
Sedm kilometrů dlouhá trať využívající čtyř tunelů a několika mostů vede po úbočí hory, přičemž se za velkými okny vagonů střídají dechberoucí výhledy − největším zážitkem je, když jedete v otevřeném letním voze bez oken.
Nedaleko horní stanice je možné navštívit 90 let starou alpskou botanickou zahradu s 600 druhy horských rostlin a pak absolvovat jednu ze dvou okružních cest po plošině. Anebo se můžete vydat zhruba na 15 kilometrů dlouhý trek vedoucí do Firstu, který je považován za jeden z nejkrásnějších vrcholů v celé oblasti. Na náhorní plošině Schynige Platte je možné také přespat a pozorovat odtud fascinující východ či západ slunce.
Tajemství alpských sýrů
Na závěr připojíme ještě jednu gastronomickou poznámku. Hlavním důvodem, proč jsou švýcarské sýry považované za jedny z nejlepších na světě, není tajemná technologie či výrobní fígl, ale obyčejná, po staletí dodržovaná tradice. Krávy ve Švýcarsku tráví každé léto na vysokohorských pastvinách, které jsou poseté desítkami druhů bohatě kvetoucích aromatických bylin. A skvělé sýry se vyrábějí výhradně z tohoto letního mléka − získávaného od června do září. Proto také dvě národní speciality, tedy fondue a raclette, překvapují všechny návštěvníky Švýcarska úžasnou chutí. Přitom v prvním případě jde vlastně jen o roztavený sýr − byť krajových variací, jak fondue připravit, je spousta. V případě raclette je sýr víceméně grilovaný, přičemž se z velkého bochníku seškrabává vždy roztavená část. Kdo jednou ochutnal, nikdy už na onen labužnický okamžik nezapomene.
S razítkem nebe
S razítkem nebe
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
