Fabrika na bylinky. Dva mladí podnikatelé ke svému zemědělství v metropoli nepotřebují pole ani záhony

Představa, že zemědělec jezdí po poli na traktoru, ve sklepení pražského Vnitroblocku padá. Ostatně odpovídá to povaze tohoto holešovického "hipsterského doupěte" − alternativního industriálního prostoru s přiznanou patinou opotřebení, kam lidé chodí do kavárny, umělecké galerie, na koncerty nebo koupit si třeba tenisky. Kdyby ale v těch nových teniskách sestoupili pod zem, našli by tam bylinkovou pěstírnu začínající městské farmy HerbaFabrica.

Provozují ji dva čtyřiadvacetiletí studenti, Karolína Pumprová a Michal Bílek, a ve zdejší jednoduché sklepní vestavbě se HerbaFabrica věnuje tomu nejmodernějšímu pěstování respektujícímu současné trendy. "Zemědělství udělalo za poslední roky obrovský pokrok. Používá řadu moderních technologií využitelných pro lidi z města, kteří mají zájem o čerstvou nedováženou zeleninu," vysvětluje Karolína Pumprová.

Navzdory nízkému věku stihli dva mladí podnikatelé nejen úspěšně rozjet společensky odpovědný byznys, ale kromě toho se snaží vést veřejnost svými přednáškami, názornými ukázkami a ochutnávkami k městskému farmaření, šetrnému zemědělství a k lokální produkci.

Jejich sofistikovanému a modernímu způsobu pěstování bylin se říká hydroponie. Rostliny nepotřebují záhony, vyrůstají v plastových vaničkách bez půdy, pouze v substrátu a živném roztoku. Navíc jsou umístěny v policích nad sebou, což značně šetří místo.

Vaničky s rostlinami jsou umístěny v policích nad sebou, což značně šetří místo.

Foto: Pepa Dvořáček

Karolína Pumprová projekt původně rozjela se svým spolužákem z České zemědělské univerzity Matyášem Smutným. Loni za něj získali hned dvě ceny v anketě Social Impact Award, v níž porotci hodnotí především sociá­lní dopad, inovaci, proveditelnost a pokrok. Nyní v projektu pokračuje s Michalem Bílkem, studentem katedry architektury na ČVUT. "Já pěstuju a Michal staví, kutí a stará se o vizuál firmy," vysvětluje dívka.

Samo to svítí i zavlažuje

Různé druhy rostlinek pěstují pod červeným a modrým světlem, nahrazujícím sluneční záření, a roztok přivádějí zavlažovacími tryskami, ovládanými pomocí softwaru. "Samo si to svítí šestnáct hodin, samo se to zavlažuje, trysky se zapnou dvakrát denně na minutu, do každé vaničky přesně nadávkují vodu, systém také udržuje stálou teplotu," popisuje Michal Bílek.

Každý druh rostlinky nám dávají ochutnat. "Utrhněte ji centimetr nad kořenem a snězte celou," radí. Pěstují tu běžné druhy, jako je slunečnice nebo ředkvička, ale jelikož je výpěstkům pouhých čtrnáct dnů, narostl z nich jen stonek a pár lístečků. Pro účely odběratelů jsou však již dorostlé, i když laik v nich slunečnici nebo ředkvičku těžko pozná. Až podle chutě se třeba rostlinka ředkvičky dá neomylně určit − chutná a pálí stejně jako ta narostlá, jak ji známe z obchodů.

Ve sklepení pražského Vnitroblocku, kde má HerbaFabrika pěstírnu, to vypadá víc jako v laboratoři než na farmě.

Foto: Pepa Dvořáček

"V tomhle stadiu jsou rostlinky nejchutnější. Třeba u slunečnice chceme, aby měla jen dva lístky. Jedná se o děložní lístky, které chutnají nejlépe. Kdyby dorostly další dva, nebyly by už tak dobré," vysvětluje Karolína Pumprová a ochutnává aktuální úrodu. "No, vždyť to říkám − vynikající!"

Michal Bílek přichází s další bylinkou, brutnákem lékařským. "Ten musíte také vyzkoušet. Chutná jako okurka a na konci trochu hořce." Postupně ještě dojde na lichořeřišnici, hořčici, rukolu či hrášek.

Uštknout Cobru a pak další

První sklizeň HerbaFabriky se konala loni v říjnu ještě u Karolíny Pumprové doma. Pak přišlo stěhování do podzemí Vnitroblocku a rozšíření pěstební plochy. Zpočátku měli pěstitelé potíže přesvědčit odběratele, především restaurace, že bylinky do hlavních jídel či salátů nejsou zbytečný luxus. Nejdříve si HerbaFabrica získala důvěru restaurace Cobra na pražském Strossmayerově náměstí. "Ta nám v začátcích hodně pomohla. Odkupovala od nás vše, co jsme vypěstovali, a společně jsme testovali, co se dobře pěstuje a hodí se jim do pokrmů," líčí Michal Bílek rozjezd HerbaFabriky.

S příchodem do Vnitroblocku začali pěstitelé dodávat i sem a do okolních podniků. Dnes jich je už více než deset a věhlas městské minifarmy se po Praze tak rozkřikl, že se restaurace začínají ozývat samy.

"Ještě do počátku roku 2019 to byl spíše koníček, teď už se z toho stává byznys. Odběratelé začínají na bylinkách stavět menu a jsou z nich nadšení. Věřím tomu, že farma bude brzy soběstačná a že bychom mohli třeba dvě až tři další založit a tím ještě snížit dovážení zeleniny," říká Michal Bílek.

Mladí podnikatelé zatím pěstují mikrobylinky, do budoucna ale počítají i se saláty a s plodovou zeleninou.

Foto: Pepa Dvořáček

Na dotaz, zda se dá pěstováním bylin uživit, pokyvují hlavou. "My dva se určitě uživíme. Samozřejmě chceme jít dál, do vyšších druhů, jako jsou saláty, plodová zelenina nebo houby. Rozhodně se nechceme zastavit jen na mikrobylinkách," doplňuje Karolína Pumprová.