Zaplatit si zájezd, nasednout do letadla a ležet týden na pláži nemusí být snovou dovolenou pro všechny. Navíc krásné místo z katalogu cestovní kanceláře může vypadat jinak. Hotel, který měl být 300 metrů od moře, ve skutečnosti stojí u špinavého přístavu, a navíc se do vedlejšího pokoje přistěhovala hlučná rodina s malými dětmi. Z dovolené se tak stává boj o přežití. Ale s karavanem? Prostě se jen sbalíte a jedete jinam.
Mezi milovníky karavanů potkáme různé typy lidí. "Rozlišujeme asi tři. Jednak jsou to sportovci, kteří potřebují být mobilní a vozit si své náčiní, ať už jde o horská kola, surfy nebo lyže. Druhým typem jsou důchodci, s nimiž se setkáte asi v 90 procentech případů. Mají hodně času a na cestách vydrží klidně měsíce. A nakonec jsou to ti, kteří o karavanu snili celý život a prostě ho musí mít," říká cestovatelka Irena Páleníčková. Aktuálně se svým mužem projíždí jih Francie a na cestách tráví zhruba osm měsíců v roce.
Při plánování dovolené neřeší roční období, jezdí v zimě i v létě. "Byli jsme prakticky celou zimní sezonu ve francouzských Alpách a lyžovali jsme. Za tak dlouhou dobu člověk velmi ušetří za ubytování, navíc má vše s sebou," vysvětluje Páleníčková. A dodává, že s karavanem není nutné jezdit jen na dovolenou: "Znám takové, kteří s ním jedou třeba jen na nákupy do Drážďan. Po cestě se rádi zastaví na odpočinek, něco si uvaří nebo se prospí."
Karavanistou na zkoušku
Pokud vás podobné cestování zajímá, shodují se zkušení nomádi na jednom − nejprve si karavan půjčte, abyste věděli, že je to přesně to, co opravdu chcete. "Mít karavan je specifický životní styl. Často se tak může stát, že z něj budete ze začátku nadšení, ale po pár dnech zjistíte, že vám hotelový komfort přece jen chybí. A i když se rozhodnete stát se karavanistou, je dobré vyzkoušet více různých uspořádání obytného vozu. To, co vypadá na první pohled lákavě, nakonec pro vaši rodinu může být na cestách nepraktické. To se stalo i nám, takže chvíli trvalo, než jsme si našli ideální rozložení obytného prostoru," varuje Klára Hájek Velinská, zkušená karavanistka, blogerka a zakladatelka webu All4Camper.
Půjčovny karavanů jsou obvykle spojeny s prodejnami. To je výhodné, protože vozy často předávají odborníci, kteří uživatele do nejmenších detailů zaškolí. "U nás lidé dostanou běžně instruktáž na hodinu až dvě. Naučí se ovládat jak vozidlo, tak veškeré vybavení včetně vody, plynu nebo elektrických spotřebičů. Rozhodně neprobíhá předávka jako v běžné půjčovně aut," říká Petr Lesák, který půjčuje a prodává karavany Adria v Sedlčanech. Auto zákazník přebírá s plnou nádrží benzinu, vody a plynu. Vrací se už jen s naftou a také vyčištěné. Je potřeba počítat s cenou zhruba od dvou do čtyř tisíc korun za den (mění se i podle sezony) a také s vratnou kaucí, jež se obvykle pohybuje okolo 30 tisíc korun.
"Zákazník dostane auto i se základní výbavou, jako je nádobí nebo příbory. Další věci už ale musí mít své, třeba povlečení, peřiny nebo spacáky," dodává Lesák s tím, že auta mají klasické havarijní pojištění se spoluúčastí 10 procent. Je ale možné se jako u půjčovny klasických aut připojistit i na nulovou účast. Na rozdíl od půjčoven běžných aut se ovšem doporučuje obytný vůz rezervovat co nejdřív. "Pokud chce člověk stihnout už letní sezonu, měl by provést rezervaci nejpozději na konci března nebo v dubnu. Pak už auta nebudou," míní Petr Lesák.
Největší strašák? Doložnost
Na evropských silnicích můžete s běžným "béčkovým" řidičákem jezdit s autem o hmotnosti do 3,5 tuny, které se může pohybovat prakticky všude a platí pro něj i běžné dálniční poplatky. To výrobce obytných vozů tlačí k tomu, aby měli právě nejširší nabídku aut v této kategorii. Jenže se stále modernější výbavou roste i hmotnost, a prázdný karavan se tak může dostat i na více než tři tuny. Zbývajícímu prostoru do 3,5 tuny se říká doložnost, která je pro karavanisty jedním z největších strašáků. Musí se do ní vejít nejen další výbava, jako je nádobí či jídlo, ale i voda, plyn a posádka vozu. Urostlejší čtyřčlenná rodina má tedy zásadní problém.
"Podle mého odhadu jezdí většina karavanů přetížených. Je to velký problém a někteří výrobci bojují za změnu legislativy, která je ale asi v nedohlednu. Zachází to tak daleko, že se lidé rozhodují, zda si do vozu pořídit klimatizaci, která váží 60 kilo, nebo se bez ní raději obejdou," popisuje blogerka Hájek Velinská. Podle ní jsou země, kde se hmotnost zas až tolik neřeší. Pak jsou takové, kde policejní hlídky přímo čekají na karavany s mobilní váhou a vybírají vysoké pokuty. "Když se třeba jezdí přes Rakousko, lidé vypustí vodu, protože i ta může mít třeba metrák. Právě v této zemi se totiž hmotnost pečlivě kontroluje. V takové Itálii už ale většinou ne, a tak si karavanisté zase nádrž napustí," dodává Hájek Velinská.
Možností je pořídit si vůz s hmotností nad 3,5 tuny a k němu také řidičský průkaz skupiny C, který vyjde zhruba na 12 tisíc korun. To není tak velká investice, na druhou stranu je pak potřeba počítat s řadou problémů. "Manžel tento řidičák má. Jenže těžší karavany jsou také delší a v úzkých uličkách malých měst můžete mít problémy se vůbec vytočit. Na některá místa se kvůli zákazům nedostanete vůbec. Na dálnicích pak platíte mýto, u kterého nakonec určitě vyjde nejlépe mýtná jednotka. Těžké a velké auto je tak vhodné spíš pro zkušené řidiče," vysvětluje Hájek Velinská.
Co se dočtete dál
- V kterých evropských státech se dá kempovat téměř kdekoli?
- Co jsou to takzvané stellplatzy?
- Jaký je podle odvážnějších majitelů obytných aut rozdíl mezi parkováním a kempováním?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
