Už aby tu byli!" modlím se s očima zvednutýma k nebi skoro každý den. "Už aby přistáli!" Jednoho dne možná skutečně spatřím ten obrovský lesklý kotouč na obloze a nevěřícně mi spadne brada dolů. Nejen mně. Anebo se budu koukat v televizi na hokej − moje kamarádka říká hokej všemu v televizi a já jen přebírám její terminologii − a dole zakrauluje text ve žlutém pásu: Na Staroměstském náměstí v Praze přistál mimozemský koráb. Papež František vyzývá ke klidu, bylo svoláno mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN…

A nebude to Wellsova Válka světů po 80 letech. Bude to realita/y, bez toho dodatku show. Bude to naprosto čistá, esenciální skutečnost, která v jedné vteřině změní celý svět. Navždy.

V tom okamžiku přestanou mít smysl jakékoli pozemské "závažnosti" i "podružnosti", mnohdy v symbiotickém, až synonymickém vztahu. V tom momentě Trump zatweetuje: "Fuck off, ta zeď bude! A krapet vyšší," a zvedne svůj prostředník k obloze. Zeman zašeptá Ovčáčkovi: "Konečně rovnocenný soupeř." Putin se nechá v přestrojení za kosmonauta evakuovat na starý dobrý Bajkonur a pro jistotu dá zažehnout raketové motory… Mohli bychom samozřejmě pokračovat. Počkejte, ale co lidi?

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Co se stane den po přistání mimozemšťanů?
  • Kde zavládne velký smutek, měnící se ovšem v úlevu a novou perspektivu?
  • Jakou roli v tom všem bude hrát Metrostav?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se