Ve čtvrtek si tuto původně cizokrajnou tradici připomněla třetina českých párů. Valentýn zde zapouští kořeny, ale, pánové a dámy, není jisté, zda nám vydrží. Bude se třeba za 20 let ještě praktikovat namlouvání a milování v podobě, kterou známe dnes? A bude vůbec ještě existovat láska? Zeptali jsme se devíti autorů, které svými ilustracemi doprovodil Luděk Bárta.
Petr Stančík: Delikatesexin - čtěte ZDE
Sára Saudková: Láska bez chuti a bez zápachu - čtěte ZDE
Miloš Čermák: Panebože, ať to není robotka! - čtěte ZDE
Michal Šanda: Groteska - čtěte ZDE
Jan Bartáček: Když má milá zabliká - čtěte ZDE
Josef Veselka: Česká noblesa - čtěte ZDE
Zuzana Válková: Rok, kdy už se ví, co znamená "nic" v odpovědi na otázku "co ti je?" - čtěte ZDE
Irena Jirků: 50°33'20.8" severní šířky, 16°13'57.6" východní délky - čtěte ZDE
"Míla to přehání, nemůžu si pomoct." Hedvika se důvěrně naklonila k Tereze a usrkla humanccino. V baru bylo hlučno, ale ona se i tak děsila, že je někdo uslyší. Hedvika byla ze staré školy, žila v přesvědčení, že takovéhle "skandály" někoho zajímají.
"Všichni máme nárok…" spustila Tereza, ochotná, jako vždycky, bránit právo všech tvorů na sebeuplatnění a svobodnou volbu, ale Hedvika jí skočila do řeči:
"Ano, samozřejmě. I Jana se nedávno provdala za kytovce. Ale to byl delfín skákavý. Vždycky říká, že ho nebalila, že po ní doslova skočil." Hedvika obrátila oči ke stropu a bezmyšlenkovitě polaskala manžela, který jí podřimoval na klíně. "Jistě, delfína, proč ne? Stačí mu malé akvárium, Jana říká, že souhlasil s délkou šest metrů, malý prostor mu prý nevadí, hlavně že může být s ní." Hedvika opakovala gesto s očima a opět majetnicky poplácala manžela po zadnici. "Janu docela chápu. Ráda plave a Qíuoi je prudce inteligentní, pořád si mají co říct. Ne, ne, já chápu, proč si ženské berou delfíny, i když je s nima mnohem víc práce než s našimi manžely. Ale kosatku? Ta Míla se musela zbláznit! Víš, jak velkej bazén bude potřebovat? Víš, kolik ryb sežere? Víš, kolik prachů na to padne? Bude ho muset zpřístupnit veřejnosti, aby na to měla."
Terezin manžel znenadání táhle zavyl. "Copak, miláčku?" sklonila se k němu starostlivě. Už jsi dopil caniccino? Dáš si ještě?"
"Raf!" řekl Antonín a Tereza hned mávla na číšníka. "Doneste mu ještě caniccino. A vodu do misky − ano, kohoutkovou, musíme šetřit životní prostředí. Díky."
Co se dočtete dál
- Co je o kosatkách známo?
- K čemu slouží delfosex?
- Kolik nohou má Vojta a za kým běhá?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
