Vystoupili ze samořiditelného taxíku, který je přivezl na Hradčanské náměstí, a prošli Bránou gigantů na první nádvoří Pražského hradu. Tam na chvíli zaváhali, ale pak pokračovali ve špalíru dalších hostů zahýbajících pod Matyášovou bránou doleva, ke vchodu do Španělského sálu. V šatně si odložili kabáty a stoupali po schodech vstříc svému hostiteli. Hradní kancléř naznačil políbení její ruky a pevně sevřel pravici jejího manžela. Na první pohled to sice bylo formální, ale nemohli si nevšimnout elegance a vřelosti, se kterou byli uvítáni.
Ve čtvrtek si tuto původně cizokrajnou tradici připomněla třetina českých párů. Valentýn zde zapouští kořeny, ale, pánové a dámy, není jisté, zda nám vydrží. Bude se třeba za 20 let ještě praktikovat namlouvání a milování v podobě, kterou známe dnes? A bude vůbec ještě existovat láska? Zeptali jsme se devíti autorů, které svými ilustracemi doprovodil Luděk Bárta.
Iva Pekárková: Potápět se za štěstím - čtěte ZDE
Petr Stančík: Delikatesexin - čtěte ZDE
Sára Saudková: Láska bez chuti a bez zápachu - čtěte ZDE
Miloš Čermák: Panebože, ať to není robotka! - čtěte ZDE
Michal Šanda: Groteska - čtěte ZDE
Jan Bartáček: Když má milá zabliká - čtěte ZDE
Zuzana Válková: Rok, kdy už se ví, co znamená "nic" v odpovědi na otázku "co ti je?" - čtěte ZDE
Irena Jirků: 50°33'20.8" severní šířky, 16°13'57.6" východní délky - čtěte ZDE
Po několika krocích vstoupili do nejkrásnějšího sálu v zemi. Ona tam již v minulosti byla, ale on se zde ocitl poprvé. Tenhle čtyřicátník z amerického Středozápadu si v Evropě už pomalu zvykal, ale tentokrát to vypadalo na opravdu pořádný zážitek. Svátek všech zamilovaných oslaví se svou ženou na plese pořádaném českou prezidentkou. Manželka si pro tu příležitost pořídila novou slavnostní róbu a on moderně vypadající smoking a černého motýlka, což večeru dodávalo pocit slavnostnosti. Oba na sebe hleděli stejně zamilovaně, jako když se před deseti lety brali.
Na úvod zaznělo pár projevů v různých světových jazycích a po přípitku pravým šampaňským ho již žena vedla na parket. Cítil se poněkud prkenně, ona se však vznášela vzduchem jako víla. Škoda že s sebou nemohli vzít děti. Ty by koukaly, z jaké krásné a kulturně založené společnosti maminka pochází.
Když se večer chýlil ke konci, přečetl kancléř několik výherních čísel. Starý český zvyk, zašeptala žena do ucha svému muži. "Říká se tomu tombola." On pokýval hlavou, že rozumí, a hned poté se několikrát podíval na sežmoulaný lístek, který právě vytáhl z kapsy. Vyhráli jsme první cenu, konstatoval suše, jako kdyby byl zvyklý vítězit každý den. Vstali a šli na pódium. Ten dárek měli dostat z rukou asi padesátiletého, ale velmi mladistvě vypadajícího prvního páru země.
"Gratuluji, snad vám to udělá radost," usmála se prezidentka a předala jim diplom s číselným kódem, jenž umožní stažení hlavní ceny z internetu. Je to prý unikátní historický film.
Co se dočtete dál
- Jaká byla první cena v tombole?
- Proč byli hosté v sále v rozpacích, a někteří se dokonce styděli?
- Co už nás strašit nemusí?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist