Volfův revír: Stanislav Kolíbal oslní Benátky. Na slavném bienále bude Česko reprezentovat žijící klasik a legenda sochařství

Konečně dobrá zpráva! Na jaře budu mít důvod zajet do Benátek kvůli špičkovému současnému českému umění, které je pořád vzácným kořením. Na slavném bienále bude Česko reprezentovat sochař Stanislav Kolíbal, mistr v pravém slova smyslu, žijící klasik a legenda. Kdyby se ještě uděloval titul národní umělec, pak by právě jemu náležel. Nejenom za sochařské dílo, které bylo už v roce 1965 zařazeno do nejaktuálnějších světových souvislostí na výstavě v newyorském Guggenheimově muzeu, ale stejně tak za Kolíbalovy dokonalé knižní úpravy nebo ilustrace: zvláště obrázky do dvoudílného Stromu pohádek z roku 1958 jsou pokládány za těžko překonatelnou metu. Taková všestrannost a široký záběr jsou čímsi výjimečným, svého druhu přírodním úkazem.

Nadčasovost jeho počínání řadí Kolíbala mezi elitní autory, jako byli či jsou Václav Boštík, Zdeněk Sýkora, Karel Malich nebo Theodor Pištěk. Národní galerie udělala dobře, že právě jeho vybrala z třiadvaceti umělců ucházejících se o účast na prestižní akci. Ta začne 11. května v benátských zahradách Giardini, kde od roku 1925 stojí Československý pavilon navržený architektem Otakarem Novotným.

Vzhledem ke kvalitám Kolíbalova díla i jeho vlivu na českou uměleckou scénu k tomu mělo dojít už mnohem dříve. Sochaři bylo loni třiadevadesát, ale tady prostě platí, že lépe je někdy než nikdy. Kolíbalova čistá tvorba − pohybující se na rozhraní mezi sochou, objektem a instalací − je jako stvořená pro Novotného modernistickou budovu. A co je možná nejpodstatnější: půjde sice o retrospektivní přehlídku, která zahrne práce ze šedesátých let, ale zároveň bude obohacena o "nejčerstvější" umění koncipované přímo pro prostory pavilonu.