Šli po Karlově mostě opřeni jeden o druhého a vypadali, jako by se takhle pohybovali už odjakživa. Jeden organismus, jedna duše i jeden mozek, ale dvoje ústa, čtyři ruce i nohy. Dvě zrychleně bijící srdce s touhou vyprávět tomu druhému vše na světě, každičký zážitek, který se mu stal nebo se stát mohl. Úplně všechno, co srdci na mysl přišlo. Samozřejmě, vypravěč ví, že srdce žádnou mysl nemá a je to pouhý sval, ale oni to tak cítili. Jejich duše splynuly a to je stav, v němž se mysl náhle ocitá v srdci a mozek zůstává podivuhodně vyprázdněn. Je opuštěn svým nositelem a vyčkává na dobu, kdy bude znovu naplněn a člověk se opět začne chovat rozumně. To ale nebyl jejich případ.

Tomuto mladému páru, zaklesnutému nyní do sebe a opírajícímu se jeden o druhého, to bude nějakou dobu trvat. To bylo zřejmé každému, kdo je na štědrovečerní procházce potkal. Ještě na vysvětlenou, lidé potkávali je, ale oni nepotkávali nikoho. Viděli sice postavy procházející kolem nich samotných, ale do obličejů jim nehleděli a ve vteřině zapomněli i na to, že vůbec kohosi spatřili. Nebylo to zajímavé. Byli tu pouze jeden pro druhého.

Prošli mosteckou bránou a po pár metrech zabočili doprava do Mostecké pekárny, odkud se linula vůně čerstvého pečiva, vánoček a vanilkového cukroví. Za pár korun si koupili dva sýrové rohlíky a pomalým tempem vyšli z obchodu na zasněženou ulici. Na chodníku bylo jen pár lidí, a tak mohli pokračovat v procházce směrem k Pražskému hradu zase jako jeden organismus složený ze dvou lidí. Na rohu se ještě podívali do vývěsky kina U Hradeb a pokračovali kolem Malostranské kavárny nahoru do Nerudovy ulice. Cestou potkali pouze pár malostranských domorodců, kteří se klouzali po zmrzlém chodníku jen tu a tam posypaném hnědočerveným pískem.

Těsně pod Pražským hradem se zastavili před hospodou U Dvou slunců a pohlédli vzhůru. Kolem světel se tiše snášely veliké vločky a stíny v několika osvětlených oknech ukazovaly, že se blíží večer všech večerů. Ten nejkrásnější a nejromantičtější v celém roce − večer plný štědrosti. Přivedl ji pod akát, jediný strom v okolí, a políbil na ústa. Oba se usmáli. Přitiskla se k němu, rozepnula dva knoflíky svého flaušového kabátu a jeho zmrzlé ruce zastrčila až kamsi pod huňatý vlněný svetr od babičky a také pod košilku. Tiše vykřikla, když se jí dotkl zmrzlými prsty.

Zbývá vám ještě 40 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.