Chybějící stránka menu Petra Holce: V restauraci nejsou problémem děti, ale jejich rodiče

Internetový gastronomický časopis Spirit nedávno publikoval hlavní článek pod titulkem Děti a gastronomie: vstup zakázán?. V podstatě z něj vyšlo, že i děti včetně miminek patří do restaurace, protože si užijí finesy jídla stejně jako dospělí. Restaurace by taky měly mít několik přebalovacích pultů. A určitě by neměly malým dětem zakazovat vstup, jak to některé dělají.

Ano, časy se změnily. Být gastronomicky "chytrý" patří k projevům našeho socioekonomického statusu stejně jako dva iPhony a klíčky od auta pohozené v restauraci na stole. Mnozí uvědomělí rodiče dnes tvrdí, že i jejich spící mimino pozná, jak dlouho šéfkuchař konfitoval kachnu. Těžko říct: nedávno jsem absolvoval dlouhou a výbornou degustační hostinu v pražském hotelu InterContinental a mimino páru podnikajícího v gastru ji téměř celou prospalo. Snad se mu o jídle aspoň zdálo.

Situace s malými dětmi v restauracích došla tak daleko, že jim někteří majitelé plošně zakazují vstup nebo ho "nedoporučují" dětem do šesti let. Mají k tomu dobré důvody. Restaurace je primárně dospělá instituce, kam rodiče před dětmi vždy spíš utíkali. Dnes se to otočilo. V rámci obsese dětmi si rodiče myslí, že s nimi jejich malé a často hlučné potomky chtějí sdílet i ostatní hosté. Nechtějí. Nejím děti k obědu, v restauraci si ale nechci připadat jako ve školce.

Problém přitom nejsou ani tak děti, jako spíš jejich rodiče, kteří si nejen restaurace začali plést s jeslemi nebo školní družinou. Někteří se potomků zbavují tím, že je prostě nechají páchat hlučný teror na mobilu, zatímco sami hodují. Další se automaticky dožadují dětských jídel, která nejsou v menu. Nedávno jsem zaslechl prosbu o ztlumení hudby, protože jejich malý spí. Možná proto nadešel čas, aby restaurace doplnily povinný seznam alergenů o seznam zakázaného chování dětí. Pak jim nebudou muset zakazovat vstup.