Cestou na Šumavu, kde jsem dlouhodobě úkolován pozorováním úrovně soudobého stavění, odbočuji z dálnice, abych si prohlédl "vejminek" postavený podle návrhu architekta Josefa Pleskota. Projíždím lesy a mírně zvlněnou krajinou, samovolně ubírám na rychlosti, abych se mohl potěšit nabízenými sceneriemi.

Vejminek v zahradě
jarvis_5bf69ce5498e6a73a027534a.jpeg

◼ Autor: Josef Pleskot
◼ Projekt: 2016
◼ Realizace: 2017
◼ Zastavěná plocha: 75 m2
◼ Užitná plocha: 78 m2

Tematika vejminku se sice čas od času vyloupne − jako se to povedlo díky domku pro manžele Štechovy od Martina Rajniše v Černošicích, znamenajícímu přelom v pojetí českých dřevostaveb −, ale není příliš frekventovaná. Přitom ideálně řeší soužití několika generací. Kdysi měly takové stavby doplňující hlavní dům tradici a smysl (právně ošetřený), takže mladí mohli žít s rodiči, aniž by to bylo stresující. Vejminek byl svého druhu sociální vymoženost, ačkoliv ne vždy se na něj tak nahlíželo. Především však platilo, že díky tomuto řešení získal každý člen rodiny dostatek soukromí, a přitom k sobě měli všichni blízko. Což bylo výhodné zvláště v případě, bylo-li potřeba postarat se o vnoučata nebo naopak o prarodiče − podle toho, v jaké životní fázi se právě nacházeli. Posilovala se tak rodinná identita, sepětí, vztahy různých pokolení, navíc šlo o efektivní formu koexistence.

Na kopci

Zpátky do reality. Přede mnou vystupuje kopec, silnice se po něm klikatí až na vršek, kde se rozkládá pozdně gotický kostel, prastarý hřbitov a také barokní špitál. To jsou hlavní orientační body, kterými jsem byl předem naveden, abych nemusel bloudit, protože odmítám používat navigaci. Řadím trojku, vzápětí dvojku. Připadám si, jako bych nebyl v jižních Čechách, ale kdesi v Toskánsku, jež proslulo těmi nejutěšenějšími kompozicemi propojujícími dílo přírody a lidského umu.

Poslední dny hřejivého podzimu tento dojem posilují. Všechno jako by se zde nacházelo v překvapivé rovnováze, krajina měkkých linií a širých panoramat rámovaných lesy. Zanechávám auto na plácku, kde se kříží turistické trasy. K "vejminku" vede úvoz, zařezává se do svahu s ovocným sadem směřujícím k jihu, aby byl co nejvíce vystaven slunečním paprskům. Brána je pootevřená, takže můžu vstoupit.

jarvis_5bf69ce4498e6a73a0275346.jpeg
Dům je dokonale usazen ve svažitém sadu mezi stromy, jež vyjadřují paměť místa i generační sepětí.
Foto: Tomáš Souček

Tohle jsem věru nečekal. Při pohledu ze zahrady jako by se dům vznášel nad skloněným terénem, což umožňuje sedmero pilířů pevně držících betonovou desku, na níž se odehrává vše podstatné. Interiér je podřízen jednoduchosti. Na jedné ploše se pomocí přesného členění podařilo vytvořit obývák, kuchyni s jídelnou a ložnici, která se skrývá za jedinou zdí, na níž jsou zároveň pověšena krbová kamna. Jsem sice uvnitř, ale jako bych byl venku: volně plynoucí prostor, uskutečněný sen modernistických architektů. Proto je tu jenom ten nejdůležitější nábytek − stolek, křesílka.

Vnímám spoustu světla, je ho záplava, proudí prosklenými stěnami, které se dají otevřít. Je znát, že dům vznikl přesně na míru, podle jasně definovaných potřeb investorů, kteří vyznávají životní styl prostý jakékoliv okázalosti. Každá věc má tudíž své místo. Je jich jen pár. Pokoj zdobí moderní obraz a litinové torzo Kristova těla. Na podlaze jsou položena dřevěná prkna tlumící kroky.

jarvis_5bf69ce5498e6a73a027534e.jpeg
Původní dům, který postavil dědeček investora, se nachází v těsném kontaktu s „vejminkem“.
Foto: Tomáš Souček
Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • Co si majitelé pochvalují na terase?
  • Jak hospodaří stavba s pozemkem? A proč její zakomponování v prostoru vzbuzuje obdiv?
  • Proč se jedná o malou, ale ve výsledku velkou architekturu?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se