Špatná fotka neexistuje

Každý fotograf vidí svět jinak a vyloženě špatný snímek neexistuje, tvrdí český fotograf a cestovatel. Svým klientům při workshopech ukazuje, že stojí za to čekat s aparátem v ruce na nejlepší snímek třeba celou noc. A také je učí, kam před kambodžským mnichem schovat vlastní nohy nebo že na dánském souostroví Lofoty je nutné zaparkovat proti větru.

Lze vůbec naučit začátečníka dobře fotit?

Je otázkou, co si představíme pod pojmem dobře. Fotografie je výsledkem vnímání kompozice, světla, příběhu. Člověk to v sobě má, nebo nemá. Vnímání je nepřenositelné. Samozřejmě se dají naučit kompoziční pravidla a další "řemeslné" věci. Zároveň ale pravidla jsou od toho, aby se porušovala.

Učíte se i od svých klientů?

Rozhodně jsem nesnědl veškeré moudro. Spíš se u každého klienta snažím rozvíjet jeho pohled na svět. Ukážu mu vlastní vidění a on mně naopak to své. Jsou to jen různé pohledy na stejnou věc. Podle mne vyloženě špatná fotografie neexistuje.

Foto: Jaroslav Hora

S klienty vyjíždíte do celého světa. Jistě zažíváte situace, v nichž pravidla porušovat nelze.

Samozřejmě, v každé zemi se snažíme přizpůsobit jejím zvyklostem. Vždyť v rámci jediné expedice projíždíme někdy naprosto rozdílné světy − Thajsko, Dubaj, Kambodžu. Přesto se občas přešlapu dopustím.

Například při loňské návštěvě u kambodžského mnicha jsem si sedl nevhodně: dal jsem si nohy před sebe. Přitom nohy jsou v jejich vnímání nečistá část těla, takže si sedají bokem nebo do tureckého sedu. Nohy by měly jít směrem od Buddhy nebo od člověka, s nímž sedíte. Naštěstí mi to rychle došlo a přesedl jsem si. Mnich se jen usmál a bylo mu jasné, že vím. Když dodržujete pravidla, lidé vás pustí blíž.

Foto: Jaroslav Hora

Máte zemi svého srdce?

Norsko. Stále se tam vracím. Konkrétně na sever, za polární kruh, na Lofoty, což je souostroví asi s 80 ostrovy. Mně se ale líbí všude na světě. Na Lofotech to však mám z nějakého důvodu nejraději. Možná i proto, že jsem se tam před mnoha lety začal digitální fotografií zabývat vážněji.