Všichni na jednom hřišti. Vikingská hra kubb připomínající kuželky nebo pétanque propojuje generace, Češi v ní patří k nejlepším na světě

Ve sportovním areálu ve východočeském Novém Plese vlají pestrobarevné prapory s nápisem “KUBB”. Létem stále ještě vyprahlý trávník je rozdělen do desítek pečlivě vyměřených obdélníků. Muži a ženy různého věku hází ze soustředěného postoje dřevěnými kolíky. Právě začíná mistrovství České republiky ve vikingské hře kubb, v níž tuzemští hráči patří ke světové špičce.

“Turnajů je během roku velké množství, mistrovství republiky ale vždy bývají vrcholem sezony,” popisuje jedna z účastnic akce a pravidelná hráčka kubbu Kateřina Kohoutková.

Tato zahradní hra, která vzdáleně připomíná kuželky nebo pétanque, má údajně původ na švédském ostrově Gotland uprostřed Baltského moře. Českem se začala šířit před více než deseti lety, od té doby její popularita roste. 

“Ke kubbu jsem se dostala asi před sedmi lety, kdy jsem začala hrát nohejbal za jeden ženský tým v Praze. Jeden z trenérů vzal kubbovou sadu na náš první turnaj, na kterém byl i můj taťka - svým prvním hodem mě hned trefil do nohy a bylo rozhodnuto. Koupili jsme naši první sadu, postupně s námi začali hrát i naši kamarádi a kubb se stal aktivitou při většině našich akcí,” vypráví s úsměvem na rtech Kateřina. Kromě otlučených holení, za kterými zpravidla stojí nepozornost, ale při hře žádné zranění nehrozí. 

Jeden hod všechno změní

Po úvodním proslovu organizátorů se “kubbaři”, jak se hráči této venkovní hry často sami nazývají, připravují v Novém Plese u Jaroměře k prvním duelům. Pravidla hry vypadají na první pohled složitě. “Nejlepší je to vysvětlit při hře,” říká mi další účastník mistrovství Karel Röhrich, který sem dorazil z Vysočiny.

Po chvilce sledování se však i předem nezasvěcený divák rychle zorientuje. Cílem hráčů je na hřišti o rozměrech pět krát osm metrů shazovat malé kvádry neboli kubby, které jsou na začátku souboje po pěti rozestavěny na okrajích hracího pole. V každém kole na to mají šest hodů kolíkem. Sražené kubby se následně dostávají do hry, což znamená, že si je soupeři přehazují přes polovinu hřiště, staví a následně opět srážejí. “Žádný kubb nevypadává ze hry, pořád se přelévají z jedné strany na druhou. Hra má spád. Není to tak, že má někdo celou hru navrch, jedním hodem se může všechno změnit,” líčí Karel.

Kolík se smí házet pouze spodem tak, že jeho konec míří ve směru letu, jak předvádí Martin Rýdlo. Zároveň by se při letu neměl vytočit do strany o více než 90 stupňů.

Foto: Patrik Urban

Každý nesvalený kubb ve hřišti umožňuje protihráči házet z kratší vzdálenosti. V momentě, kdy se jedné straně podaří srazit všechny “nahozené” kubby v hracím poli, i ty na základní čáře soupeře, přichází hod na takzvaného krále, který stojí přesně ve středu hřiště. Vítězí ten, komu se na závěr hry podaří krále povalit. Pokud však dojde k jeho nechtěnému shození uprostřed duelu, hra rovněž končí, ale s opačným výsledkem.

V Novém Plese spolu dnes soupeří jednotlivci, hrát proti sobě mohou ale až šestičlenné týmy různého věku a pohlaví. Právě skutečnost, že na jedné straně hřiště může nastoupit důchodce a proti němu třeba školačka, si řada hráčů pochvaluje. “Líbí se mi možnost propojení generací mezi sebou,” říká Kateřina, která když zrovna nehází dřevěným kolíkem, pracuje v jedné z knihoven Karlovy univerzity v Praze.

“Na turnajích je možné vidět hrát děti, ženy a najde se i pár seniorů. Žádnou výjimkou nejsou ani rodinné týmy,” dodává její otec Stanislav, kterého kromě dcery na turnajích po celém Česku obvykle doprovází také manželka, dva bratranci a několik kamarádů.

Potlesk pro soupeře

Říjnové sobotní dopoledne je ve znamení bojů v základních skupinách mezi skoro šedesáti přihlášenými hráči. I přes vysoký počet kubbařů, kteří se na východ Čech sjeli z celé republiky, je turnaj organizačně dobře zvládnutý, a tak má akce v počáteční fázi svižný průběh.

Na prosluněném travnatém prostranství panuje příjemná atmosféra. “Na kubbu mám asi nejraději lidi okolo něj. Většina z nich jsou pohodáři, kteří to hrají hlavně pro zábavu, a je fajn se s nimi pravidelně vídat na turnajích,” pochvaluje si jeden z organizátorů akce Martin Rýdlo.

Kateřinu Kohoutkovou zaujala zábava Vikingů natolik, že si nechala nejdůležitější postavu hry - kubbového krále - zvěčnit na své paži ve formě tetování.

Foto: Patrik Urban

“Kouzlo hry spočívá podle mě v tom, že se sejde parta lidí a nikdo neřeší, jestli hraješ poprvé, nebo ne. Nikdo se nehádá a naopak hezký hod ocení ostatní uznalým potleskem,” volí podobná slova Stanislav, který je předsedou Husinec kubb, jednoho ze tří oficiálních spolků v Česku.

Ve znamení střetů zkušených kubbařů s amatéry se nese i toto mistrovství, na němž si mohl zaházet doslova každý. Stačilo se přihlásit, zaplatit drobné startovné a začít hrát. “Je to otevřený turnaj, to znamená, že kromě zahraničních hráčů se může přihlásit vlastně kdokoliv, kdo má chuť si zahrát,” komentuje Martin.