Doba i mentalita lidí se mění a techniky asistované reprodukce se zdokonalují. "Ženy si nechávají zamrazit vajíčka na později a umělé oplodnění berou jako první, nikoli poslední možnost, jak přijít k miminku," říká vedoucí Centra asistované reprodukce (IVF) v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě, gynekoložka a sexuoložka Jitka Řezáčová.

Ženy rodí první dítě stále později. Setkáváte se s tím, že umělé oplodnění berou nikoli jako poslední, ale jako první volbu?

Ano. Už se nehovoří o pacientech, ale o klientech. Osobně s tím mám problém. Možná že když si přijdou partneři pro embrya, která vznikla z darovaných vajíček, a žena nepodstupuje složitou léčbu ani odběr vlastních oocytů, pak je její vztah k lékaři jiný. Velkou změnou typickou pro dnešní dobu je i tzv. social freezing − ženy si nechávají zamrazit vajíčka na později. Chtějí mít rezervu uchovaných pohlavních buněk, gamet, pro případ, že až zatouží po dítěti a až naleznou partnera, se kterým by si děti přály mít, jejich vaječníky již nebudou funkční. Průměrný věk našich pacientek se neustále zvyšuje. Teď je kolem 37 let. Přitom asistovanou reprodukci hradí zdravotní pojišťovny pouze do 39 let, a to celkem čtyřikrát, pokud se při prvních dvou cyklech do dělohy vpravilo jedno embryo.

Pořídit si pak rovnou dvě děti najednou asi není správná cesta.

Když jsme před více než třiceti lety s asistovanou reprodukcí začínali, zaváděli jsme do dělohy větší počet embryí. V případě trojčetného nebo čtyřčetného těhotenství se pak musela dělat redukce na těhotenství dvojčetné. I dvojčetná gravidita však přináší zvýšená rizika pro matku i děti. Například preeklampsii, jejímiž příznaky jsou vysoký tlak, výskyt bílkovin v moči a výrazné otoky těla včetně obličeje. Bez její léčby může dojít k selhání jater a ledvin. A kromě dalších komplikací se objevuje ještě gestační diabetes, tedy těhotenská cukrovka, která velmi zvyšuje pravděpodobnost předčasného porodu, v drtivé většině císařským řezem.

Pojištění umělého oplodnění

Jeden cyklus umělého oplodnění stojí okolo 70 tisíc korun, což může být pro leckterý manželský pár finančně náročné. Česká pojišťovna proto přichází s pojištěním asistované reprodukce. Jak vysvětlují její zástupci, díky rozsahu a plnění již od čtvrtého cyklu IVF jde vlastně o záchranný kruh rodinných financí. Pojištění je vhodné pro mladé ženy, které uvažují o založení rodiny. Na Českou pojišťovnu se však obracejí také matky, které chtějí pojištění sjednat pro svou dceru, a předejít tak tomu, aby mladí museli v budoucnu řešit finanční problémy spojené s asistovanou reprodukcí.

Proto je současným trendem tzv. single embryotransfer, tedy zavedení pouze jednoho embrya do dělohy. Transfer dvou embryí by měl být maximem. V posledních letech také klesá počet dvojčetných těhotenství po technikách asistované reprodukce.

Pokud na tom i přes tato rizika žena trvá, zavádíte jí dvě embrya?

Dokonce to občas doporučuji, třeba u žen nad 35 let, které mají za sebou neúspěšné pokusy asistované reprodukce. Zvyšuje se tím šance, že se alespoň jedno embryo v děloze uhnízdí.

Velkou roli jistě hraje psychika pacientek. Jak se projevuje?

I tady se názory mladých lidí mění. Podle posledních výzkumů přibližně tři procenta manželských párů v České republice děti nechtějí. To jsme dříve neznali, protože touha ženy mít dítě je přirozená. Jestliže se partneři dobrovolně rozhodnou děti nemít, mají k tomu racionální důvod, a nemyslím si, že to je jen sobectví. Mnozí mají strach přivést dítě do této doby. Obávám se, že takových lidí bude přibývat. Podle propopulační politiky − abychom jako národ nevymřeli − potřebujeme na pár 2,1 dítěte. V roce 2016 to však bylo pouze 1,6 dítěte.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se