Letní povídka Michala Viewegha: Jak zemřel moderátor Horák

Po Horákově předčasné tragické smrti, jejíž okolnosti policie dosud neobjasnila, novinářova domovská internetová televize ústy programového ředitele poněkud paradoxně tvrdila (a tak trochu si tím kálela do vlastního hnízda), že zesnulý nonkonformní moderátor byl sice občas vděčným objektem posměchu, ba dokonce terčem celonárodního sarkasmu, ale ve skutečnosti to prý byl zapálený bojovník za pravdu a v každém případě člověk na svém místě. Žádný z těchto otřepaných žurnalistických obratů samozřejmě nedokázal FENOMÉN HORÁK − jak zněl poněkud přiléhavější titulek jinak nepříliš zasvěceného nekrologu v nejčtenějších novinách − pojmenovat v celé jeho složité komplexnosti.

Pravda je ovšem taková, že nedávno zesnulý novinář byl moderátorský úkaz, který se vymykal nejen všem charakterizačním klišé, ale i běžné lidské zkušenosti. Jeho příběh jako by s nonšalantní elegancí rozmetal všechno, co jsme si až dosud o internetových žurnalistech a jejich práci a odvaze mysleli − škoda jen, že Horák si onen nezaměnitelný, dnes už legendární horákovsko-sebevražedný styl vytvořil až v samém závěru svého krátkého moderátorského života − a to dokonce během několika posledních rozhovorů.

Nejprve si připomeňme zdánlivé fiasko s nesexem a hlubokým emocionálním souzněním během onoho tolik diskutovaného rozhovoru se sedmilhářkou Klárou, která sice veřejně bájila o přednostech vztahů bez opravdového sexu, ale ve skutečnosti souložila jako nadržená ramlice. Vzpomeňme si také na velkolepé a vizuálně nanejvýš atraktivní interview s pyromanem Váchou, který před zraky desetitisíců českých diváků zničil celé televizní studio − a samozřejmě nelze nevzpomenout ani Horákovo závěrečné, podivně krátké, ale i tak nebývale odvážné interview s českým prezidentem. 

Ilustrace: Pavel Beneš

Zde je jeho autentický zvukový záznam: