Podnikatel Damir Špoljarič chtěl zhubnout a létat. Dnes má o desítky kilo míň a pilotní průkaz, který zvládl získat za tři měsíce, a tím rozhodně nekončí

Jeden ze spolumajitelů společnosti VSHosting, provozující mimo jiné datové centrum v Hostivaři, chtěl původně zhubnout. A taky chtěl létat. Vlastně není jasné, co bylo dřív, ale obojí spolu souvisí. Protože když vážil 190 kilogramů, malá sportovní Cessna by ho skoro neunesla.

Sympatický třicátník, gentlemansky řečeno stále "silnější, ale už rozhodně ne obézní", se spokojeně usmívá. Má proč. Zhubl už přes padesát kilogramů a pilotem se stal. "Vlastně ani nevím, proč jsem se do toho pustil. Snad jsem chtěl dokázat, že i někdo průměrně chytrý jako já to zvládne" říká.

Možná čeká, že ho začnu přemlouvat, že je nadprůměrně chytrý nebo tak něco. To ale nemám v úmyslu. Damir Špoljarič nevypadá jako mladý člověk, který by potřeboval povzbudit. Podnikat s hostingem začal v sedmnácti. První zakázku získal pro filmovou databázi ČSFD. Tu "přetáhl" firmě, jejíž služby nebyly dost kvalitní. "Člověk od nich mi tehdy volal a nebyl 'příliš šťastný'. Nebyl to příjemný hovor. No a dneska dělá v naší firmě provozního ředitele. Je velmi schopný," líčí Špoljarič.

Hubnutí nelze delegovat

Zhubnout se rozhodl těsně před třicítkou. "Proč? Ono to tak nevypadá, ale nás tlusté lidi to docela štve," usmívá se. "A já byl opravdu už odporně tlustý. Oblečení mi bylo malé, měl jsem problémy, když jsem cestoval letadlem. Tak jsem si řekl, že to změním."

Jako podnikatel je zvyklý řešení problémů delegovat. Což ovšem u hubnutí jde obtížně. "Myslel jsem si, že to bude jednodušší. Zkoumal jsem možnosti chirurgického zákroku, ale nic takového moc k dispozici není. Pak mě napadlo, že bych se mohl přihlásit do jednoho z těch televizních pořadů, kde se hubne v přímém přenosu. Že by mě to mohlo donutit."

Ale také to si rozmyslel. "Naštěstí mi došlo, že bych ze sebe dělal blbce před kamerou. A tak jsem jen kontaktoval výživovou poradkyni Kateřinu Cajthamlovou, která v jednom takovém pořadu vystupovala," vysvětluje.

Foto: Honza Mudra

Spokojeně dodává, že to zafungovalo. Dostal "nalévárnu" ohledně počítání kalorií plus dalších tisíc rad. Začal se víc hýbat, především chodit. Deset i víc kilometrů denně. Běhání nebylo reálné, při tehdejší váze by si zničil klouby. No a začal přemýšlet o svému plánu létat. Jako pilot. "Doktorka Cajthamlová mi řekla, že ve třiceti na chlapy přichází první krize. Buď se rozvádějí, nebo žení, střídají milenky. A dělají nejrůznější hlouposti. Evidentně řadila můj plán udělat si pilotní průkaz do této kategorie," vzpomíná Špoljarič.

Když shodil přes čtyřicet kilogramů a měl už "jen" 140, odvážil se na lékařskou prohlídku, nutnou pro přijetí do pilotního kurzu. Podmínkou bylo mít index tělesné hmotnosti BMI aspoň pod 35. Mimochodem, zdravá váha představuje hodnoty BMI od 18 do 25.

Bál se, že mu specializovaný lékař potřebné razítko nedá. Absolvoval zevrubné preventivní vyšetření. "Lékař mě začal školit, že bych měl dál hubnout. V duchu jsem se s pilotním kurzem loučil, on pak ale pokračoval, že jinak jsem v pořádku a že se do toho můžu pustit. Pokud se mnou tedy letadlo vzlétne."

První cvičné lety absolvoval ve čtyřmístné Cessně. "Ona sice je čtyřmístná, ale co se týče hmotnosti, vychází to s plnými nádržemi na necelých 70 kilo na osobu. A já zrovna začal lítat s instruktorem, který taky nebyl drobek. Bylo to těsně i jen ve dvou lidech. Řekl: Hele, musíš si váhu hlídat, já kvůli tobě hubnout nebudu."